Vláda schválila navýšení minimální mzdy s platností od 1. ledna příštího roku. V roce 2021 by měla minimální mzda vzrůst o 600 korun na 15 200 korun. Minimální mzda tak dosáhne na 42,4 % průměrné mzdy. Minimální hodinová mzda by měla být ve výši 90,50 korun.
Nárůst o 600 korun je kompromisem. Zaměstnavatelé chtěli zachovat současnou výši mzdy. „Vláda zatím řešením koronavirové krize zatížila hlavně živnostníky, firemní sféru,banky, ale také kraje a obce. A pochopitelně – prostřednictvím citelného navýšení dluhu – všechny daňové poplatníky. Navrhovaný růst minimální mzdy přitom dále zatíží firemní sféru. Jenže tito zaměstnavatelé už po první vlně pandemie do značné míry finančně „vykrváceli“ a nyní, při probíhající druhé vlně, musí své náklady osekávat“, uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Odbory požadovaly růst minimální mzdy o 1 400 korun. „Částka by se měl výrazně přiblížit úrovni 16 tisíc korun, či se jí velmi dotýkat. Ale je nutno si taky uvědomit, že česká minimální mzda patří mezi ty nejnižší v Evropě,“ vysvětlil šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Před Českou republikou je i Slovensko a Polsko.
V souvislosti se zvýšením minimální mzdy dochází i ke zvýšení zaručené mzdy. Zaručená mzda pracovníkům zaručuje určitou minimální výši příjmů dle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do osmi úrovní. Nejnižší úrovně zaručené mzdy se uplatňují u těch zaměstnanců, kteří nemají mzdy sjednány v kolektivních smlouvách, a u zaměstnanců pracujících ve veřejných službách a veřejné správě. Pro účely zaručené mzdy se jednotlivé práce řadí do osmi skupin (příklady profesí a jejich zařazení do skupin naleznete na webu Ministerstva práce a sociálních věcí).
Minimální mzda má i vliv na měsíční částku zdravotního pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů, která v příštím roce bude činit 2 052 korun (13,5 % z výše minimální mzdy). Minimální mzda se i promítne na zvýšení hranice ročních příjmů pro vznik nároku na daňový bonus (alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy), či daňově osvobozenou částku ročních důchodů a nemocenských dávek. Další oblastí, do které se minimální mzda promítá, je výše školkovného, tedy částky, kterou si lze odečíst od daňového základu na dítě umístěné ve školce, jeho výše odpovídá minimální mzdě.