Aktuality a články

Evropská komise si chce posvítit na daňové předpisy členských států a ověřit, zda nediskriminují občany EU, kteří pracují v jiném členském státě. Soustředit se chce jak na ekonomicky aktivní populaci (zaměstnance či osoby samostatně výdělečně činné) tak i na důchodce či studenty. Tímto záměrem komise navazuje na iniciativu, která vznikla již v roce 2012 a zaměřovala se především na přeshraniční pracovníky.

V případě, že si hledáte nové pracovní místo před skončením stávajícího pracovního poměru, máte nárok požádat dosavadního zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Pracovní volno se poskytuje bez ohledu na způsob ukončení pracovního poměru. Dokonce se i poskytuje, když je pracovní poměr sjednán na dobu určitou. Dosavadní zaměstnavatel je povinen vaší žádosti vyhovět.

Novela zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí zavedla nový koeficient pro výpočet základu daně u některých bytů (jednotek). Někteří poplatníci i přes to, že žádnou nemovitou věc nenabyli ani nepozbyli, budou mít povinnost podat daňové přiznání za rok 2014. Povinnost podat daňové přiznání mají i ti, kteří budou mít daňovou povinnost menší.

Kromě velké změny v podobě nového občanského zákoníku, začal od nového roku platit Zákon o obchodních korporacích. Tyto dva zákony nahradily původní občanský a obchodní zákoník, a to tak, že to, co se v současném obchodním zákoníku týkalo smluv a vztahů mezi podnikateli, se nově přesunulo do nového občanského zákoníku.

V novém roce se zvýšila maximální výše částky, kterou je možno dostat jako podporu v nezaměstnanosti.  Výše podpory je tedy limitována.  Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku, ve kterém byla podaná žádost o podporu v nezaměstnanosti.

Již v lednu roku 2009 došlo ke změně v sociálním pojištění osob, které vykonávají činnost na základě autorskoprávních vztahů.  Příjmy z této výdělečné činnosti jsou povinně podrobeny odvodům na veřejné (všeobecné) zdravotní pojištění i odvodům na sociální zabezpečení a příspěvkům na státní politiku zaměstnanosti.

Velmi využívanou možností, jak ušetřit na daních, jsou daňové odpočty na dítě.  Fyzická osoba má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společné domácnosti. Za domácnost se pro tento účel považují osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Zákon č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (ZŘS), je účinný od 1. 1. 2014. Podle tohoto zákona budou soudy projednávat a rozhodovat právní věci, které jsou v tomto zákoně stanoveny. Vedle zákona o zvláštních řízeních soudních platí ještě další zákon, občanský soudní řád, takže podle ustanovení § 1 odst. 2 ZŘS je uveden odkaz na občanský soudní řád takto: cit.: „Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád.“ Soudní řízení se tedy rozděluje do dvou zákonů: soudní řízení sporná a soudní řízení nesporná.

Se znaleckými posudky se v životě setká většina lidí. Zejména vlastníci nemovitostí, kteří s nimi disponují a potřebují získat odhadní cenu, nebo vlastníci uměleckých předmětů, nehmotných práv, při rozvodových řízení, v dědickém řízení apod. Ale také v případech, kdy zákon znalecký posudek vyžaduje k posouzení nějakých skutečností.

Zákon č. 304/2014 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále ZVR) je jedním z prováděcích zákonů zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník, s účinností od 1. 1. 2014 (dále NOZ). Následující článek má za cíl stručně pojednat o stávajících veřejných rejstřících, jak jsou stanoveny zákonem. Protože zákon o veřejných rejstřících je prováděcím předpisem NOZ, jsou v článku uvedeny vztahy k NOZ, v němž se upravují jednotlivé právnické a fyzické osoby.