Aktuální informace o všem, co nás v poslední době zaujalo a o co se s Vámi chceme podělit. Věnujeme se převážně oblastem, ve kterých pořádáme školení a semináře.
Definici „oprav a udržování“ nenalezneme v ZDP, ale je nutné využít vyhlášky 500/2002 Sb. V této vyhlášce je v § 47 odst. 2 písm. a) uvedeno, že opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu.
Jako náklady na reprezentaci můžeme chápat nejrůznější pohoštění a občerstvení, přičemž vůbec nezáleží na tom, zdali je toto pohoštění poskytováno při obchodní schůzce či firemní „teambuildingové“ akci.
Senát schválil novelu zákona o zaměstnanosti, která zavádí tzv. kurzaebeit. Kromě tohoto se dle novely přestane společníkům a jednatelům vyplácet podpora v nezaměstnanosti. Díky tzv. kurzarbeitu nebudou muset firmy kvůli nedostatku zakázek nebo přírodní katastrofě své zaměstnance propouštět, ale budou jim moci nabídnout práci na zkrácený úvazek.
Stát bude na mzdy zaměstnanců přispívat od října.
V dnešním článku se zaměříme na některé náklady, které vznikají společnosti ve vztahu se zaměstnanci. Zaměříme se především na daňovou uplatnitelnost těchto nákladů pro účely daňového tvrzení právnických osob.
Daňové odpisy hmotného majetku jsou nákladem podle § 24 odst. 2 písm. a) ZDP (zákon o daních z příjmů), proto není třeba prokazovat splnění obecné podmínky, tedy že to jsou náklady na dosažení zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
Za smluvní sankce lze považovat zejména, smluvní pokuty, které jsou sjednávány smluvními stranami pro případy porušení některých smluvních povinností, úroky z prodlení, které se používají tam, kde je dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, poplatky z prodlení, které souvisely např. s prodlením při úhradě nájemného a penále.
Jedna z klíčových otázek řešených při úpravě základu daně pro účely odvedení daně z příjmů právnických osob je problematika daňově uznatelných nákladů. Základní pravidla uplatnitelnosti daňových nákladů jsou obsažena v § 24 a 25 ZDP (zákon o daních z příjmů).
Na pracovní pohotovosti se může zaměstnavatel domluvit se zaměstnancem. Za dobu pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci odměna podle § 140 Zákoníku práce.
Daň z příjmů PO je nutno zaplatit nejpozději v poslední den lhůty pro podání řádného daňového tvrzení. Veškeré nejasnosti s počítáním lhůt jsou řešeny v ustanoveních daňového řádu, konkrétně v části druhé, hlavě II daňového řádu.
Česká legislativa nabízí možnost odpočtů některých částek od základu daně. V České republice nalezneme úpravu odčitatelných položek od základu daně především v § 34 a § 20 ZDP (zákon o daních z příjmů).