Aktuality a články

Mezi hlavní tématy na tiskové konferenci, která se konala v Brně, patřily diskuze o omezení přesouvání daňových základů do zahraničí, o elektronizaci daňové správy a analýze získaných informací pro včasné určení rizikového chování daňových subjektů. Diskutovalo se i o tom, že by se vrátil do sněmovny zákon, jenž by plošně postihoval přípravu krácení daně jako trestný čin. Tento zákon chtěla už zavést vláda minulá. V České republice byla příprava krácení daní trestná podle starého trestního zákona, který byl účinný do konce roku 2009.

Ministerstvo financí chystá pro rok 2015 a 2016 mnoho změn v daňové oblasti. V březnu představil ministr financí Andrej Babiš některé ze svých návrhů. Změny by mohly přinést opětovné zavedení slevy na druhé dítě a další dítě, navrácení daňové slevy pro pracující důchodce, omezení výdajových paušálů nebo třetí sazbu DPH místo již schválené 17,5ti procentní jednotné sazby.

Současné pojetí práva stavby
Zákon nepojímá právo stavby jako služebnost, ale jako zvláštní věcné právo. Zákon tedy nechápe jako nemovitou věc stavbu, k níž právo stavby svědčí, ale považuje právo stavby jako právo věcné, za nemovitou věc, a to podle ustanovení § 1242 zákona, který doslovně zní: „Právo stavby je věc nemovitá. Stavba vyhovující právu stavby je jeho součástí, ale také podléhá ustanovením o nemovitých věcech.“

Asociace samostatných odborů (ASO) navrhla při setkání s ministrem financí Andrejem Babišem zdanit živnostníky povinnou minimální daní ve výši 1 000 korun měsíčně. V březnu byla vláda vůči tomuto požadavku skeptická a návrh neprošel. Nyní ovšem odbory vyslovily svůj požadavek znovu.

Osvobození od daně definuje část předmětu daně, ze kterých se daň nevybírá, resp. které daňový subjekt není povinen, ale zpravidla ani oprávněn, zahrnout do základu daně. Osvobození se často váže na splnění určitých podmínek, popř. má určité horní limity, jejichž převis se už zdanit musí. V letošním roce se můžeme setkat s řadou změn, které mohou ovlivnit přímo výši daňové povinnosti poplatníků. V následujících řádcích jsou popsány podmínky, za kterých lze osvobodit příjmy z prodeje movitých a nemovitých věcí a z prodeje cenných papírů.

Obsah „výprosy“ se podobá obsahu „výpůjčky“, ale jen zdánlivě. Je třeba pochopit záměr zákonodárce, proč zavedl právní úpravu výprosy do zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník“, s účinností od 1. 1. 2014 (dále jen zákon).

V současné době jsou sazby daně z přidané hodnoty 21 a 15 procent. Vláda ovšem chce u některého zboží snížit daň z přidané hodnoty. Od roku 2015 ministerstvo financí plánuje snížit sazbu DPH u léků, knih nebo dětských plen na desetiprocentní sazbu. V návrhu konvergenčního programu se již v roce 2016 počítá se třemi sazbami daně z přidané hodnoty. Sazba 14 procent má být u potravin, vody, tepla a dopravy. Sazba na ostatní zboží a služby bude 20 procent.

Článek bych ráda uvedla definicí pojmu „držba“, leč zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 (dále jen zákon), takovou definici neobsahuje. Ale aby byl nárok držby naplněn, musí být splněny určité a zákonem dané podmínky. Za prvé se jedná o faktické ovládání práva a za druhé je to úmysl osoby, kterého zákon stanoví jako držitele, a to v ustanovení § 987 doslovně: „Držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe.“ Tento článek je stručným průvodcem novou právní úpravou držby v zákoně.

Téma „Výhrady v kupní smlouvě“, jak je stanoveno v zákoně č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník, který je účinný od 1.1 2014, není jednoduché. V takových ujednání mohou hrát roli různé záměry zúčastněných, kteří z jedné strany nemovitosti prodávají a z druhé strany nemovitosti kupují. A jistě se to neobejde bez soudních jednání, ale to ukáže budoucnost.

Jednání o pachtovní smlouvě se řídí stejnými pravidly jako jednání o kterékoliv jiné smlouvě podle ustanovení § 1724 a násl., zákona č. 89/2012 Sb., nového občanského zákoníku. Lze jen doporučit, aby se před jednáním o smlouvě smluvní strany seznámily s příslušnými procesy, zásadami a průběhem jednání podle uvedených ustanovení. Jedná se totiž o změnu oproti již neplatnému občanskému zákoníku.