Aktuální informace o všem, co nás v poslední době zaujalo a o co se s Vámi chceme podělit. Věnujeme se převážně oblastem, ve kterých pořádáme školení a semináře.
Podnikatelům šetří výdajové paušály čas i peníze. Novela zákona o dani z příjmů v letošním roce má vliv na zastropování výdajových paušálů. Jak vláda několikrát zmiňovala, jejím úkolem je hlavně podpořit rodiny s dětmi a důchodce. Avšak živnostníkům novela poněkud ztížila situaci.
Předmětem daně z příjmů právnických osob podle obecného ustanovení § 18 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, není-li v ZDP stanoveno jinak.
Oproti zaměstnancům nemají osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) nárok na některé sociální dávky nebo jsou velmi nízké. Živnostníci při svém podnikání nesou riziko, že se jim nebude dařit, nebudou mít dostatečný odbyt pro své výrobky a služby, nebo jim některé odběratele nezaplatí a mnoho dalších podobných situací.
V letošním roce vstoupila v účinnost novela nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobech evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Novela nařízení vlády by se měla více přiblížit nařízení Evropské unie. Hlavním smyslem novely jsou přesnější pravidla pro samotnou evidenci pracovních úrazů. O změnách a novinkách si můžete přečíst v dnešním článku.
Na základě loňské „daňové reformy“ dle Zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. (dále jen „ZOS“) od 1.1.2014 platí, že ne každá nezisková organizace (též nazývaná nevýdělečná organizace) může být považována za veřejně prospěšného poplatníka (dále také „VPP“) ve smyslu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).
Ministerstvo financí chce prostřednictvím nové evidence tržeb bojovat s daňovými úniky v tuzemsku. Jedná se o moderní variantu registračních pokladen a měla by se zavádět postupně od roku 2016. Ministerstvo se domnívá, že tato novinka by mohla pomoci poctivým podnikatelům, protože může odstranit konkurenty.
Spolková republika Německo stanovila minimální mzdu a vydala o ní zákon (tzv. MiLoG) včetně příslušeného prováděcího nařízení. Tento zákon může mít vliv na podnikatele v dopravě.
Odpověď na otázku naleznete v § 38mb zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).
Kromě zvýšení minimální mzdy se zvýší i od letošního roku mzda zaručená. Minimální mzda se zvýšila na 9 200 korun a minimální hodinová mzda se zvýšila na 55 korun. Pro někoho ovšem může být minimální mzda až dvojnásobná – jedná se ovšem o nejnižší úrovně zaručené mzdy. Právě o těchto úrovních je dnešní článek.
V novém roce si polepší propuštění pracovníci s vyššími příjmy, neboť dostanou vyšší podporu v nezaměstnanosti. V následujícím článku si přečtete, kdo pobírá podporu v minimální výši a jak je v letošním roce vysoká.