Od ledna 2026 vstupuje v platnost nová legislativní úprava, která zavádí povinné příspěvky zaměstnavatelů na spoření na stáří pro specifickou skupinu zaměstnanců. Je však nutné přesně vymezit, kterých produktů a kterých zaměstnanců se tato povinnost týká, jaké jsou podmínky pro vznik nároku a jaká je stanovená výše příspěvku.
Jakých zaměstnanců se povinnost týká
Nová povinnost není plošná. Vztahuje se výhradně na zaměstnance, kteří kumulativně splňují dvě hlavní podmínky:
- Musí se jednat o zaměstnance pracující v kategorizaci prací 3
- Povinnost se vztahuje pouze na zaměstnance vystavené specificky vyjmenovaným rizikovým faktorům v rámci této kategorie. Pokud zaměstnanec pracuje v kategorii 3, ale je vystaven jiným rizikovým faktorům, než které zákon jmenuje, povinnost přispívat nevzniká.
Stejně tak je přesně vymezen okruh finančních produktů, na které se povinný příspěvek vztahuje. Tato povinnost se týká pouze penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření. Povinnost se nevztahuje na penzijní pojištění, DIP (dlouhodobého investičního produktu) ani na životní pojištění.
Výše příspěvku a podmínky vzniku nároku
Pokud zaměstnanec splní podmínky pro vznik nároku na příspěvek, jeho výše je stanovena jasně a vypočítá se jako 4 % z vyměřovacího základu zaměstnance pro sociální pojištění.
Samotný vznik nároku je podmíněn odpracováním stanoveného objemu práce v riziku. Zaměstnanci vznikne nárok na příspěvek v daném měsíci, pokud v tomto období odpracoval alespoň tři rizikové směny. Za rizikovou směnu se považuje taková směna, během níž zaměstnanec strávil převážnou část této směny výkonem práce ve stanoveném riziku (kategorie 3 a vyjmenované faktory). Legislativa navíc zavádí mechanismus přepočtu pro směny, které mají jinou délku než standardní 8-mi hodinová směna. Pokud je riziková směna (splňující podmínku převážné části) delší nebo kratší než 8 hodin, započítá se do limitu tří směn alikvotně.
Povinnosti zaměstnavatele
Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají pracovníky v dotčené kategorii 3, mají novou informační povinnost. Musí tyto zaměstnance písemně informovat o existenci této nové povinnosti. Písemná forma zahrnuje jak listinnou, tak elektronickou podobu.
- U stávajících zaměstnanců (k 1.1.2026) je nutné tuto informaci předat nejpozději do 15. ledna 2026
- U nových zaměstnanců, u nichž se předpokládá výkon práce v kategorii 3, musí být informace předána při nástupu, nejpozději před zahájením výkonu této práce
Informační povinnost sama o sobě nezakládá povinnost platit. Zaměstnanec si musí o uplatnění svého práva na příspěvek aktivně požádat. Je to jeho svobodná vůle - pokud nepožádá, zaměstnavatel nic neplatí. Zákon stanoví mírné přechodné období. Povinnost přispívat vzniká nejdříve za měsíc následující po měsíci, v němž zaměstnanec o příspěvek požádal. Zaměstnavatel má povinnost vystavit zaměstnanci potvrzení, ale pouze jednou, a to při odeslání historicky první platby povinného příspěvku. U všech dalších plateb se již potvrzení nevystavuje.
Souběh s dobrovolnými příspěvky a daňové souvislosti
Častou otázkou bude souběh této nové povinnosti s již existujícími dobrovolnými příspěvky, které firmy zaměstnancům poskytují. Dle důvodové zprávy k zákonu jsou možné dva přístupy:
- Platba navíc: Povinný příspěvek je vyplácen nad rámec stávajícího dobrovolného příspěvku
- Započtení: Povinný příspěvek se započítá do částky již poskytovaného dobrovolného příspěvku
Pokud firma zvolí druhou variantu (započtení) a dosud přispívala na širší okruh produktů (např. životní pojištění), musí si ošetřit, aby tímto krokem neporušila své vnitřní předpisy nebo kolektivní smlouvu. Pokud však firma již nyní přispívá dobrovolně pouze na ty dva produkty, které jsou kryty novou povinností (penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření), je započtení bezproblémové.
Z daňového hlediska je důležité si uvědomit, že jak dobrovolné, tak nové povinné příspěvky zaměstnavatele se sčítají dohromady pro účely posouzení daňového osvobození na straně zaměstnance. Tento limit činí 50 000 Kč ročně od jednoho zaměstnavatele. Pokud by součet dobrovolných a povinných příspěvků tento limit přesáhl (např. 5 000 Kč měsíčně, tj. 60 000 Kč ročně), částka nad limit by již podléhala zdanění.
