Minimální mzda by se měla vypočítávat jinak než doposud. Výše minimální mzdy se by měla odvodit od průměrné mzdy pevně daným mechanismem. Do pěti let by minimální mzda měla dosáhnout 45 procent nebo poloviny průměrné mzdy. Jedná se o návrh ministerstva práce a sociálních věcí. V současnosti nejnižší výdělek v České republice odpovídá zhruba 40 procentům průměrné mzdy.
Předloha implementuje požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v EU, která má za cíl i zvýšit pokrytí kolektivními smlouvami a usnadnit kolektivní vyjednávání o stanovování mezd. Dle ministra Jurečky by zákon měl být účinný od července příštího roku. Nová pravidla by se tak měla projevit v minimální mzdě v roce 2025. „Chceme, aby v České republice byl jasný mechanismus, jak bude nastavována,“ uvedl Marian Jurečka.
Minimální mzda by měla být součinem predikce průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství na následující rok a dále koeficientem, který stanoví vláda. Koeficient má představovat cílený poměr minimální a průměrné mzdy v daném roce. Měla by v něm být zohledněna například kupní síla zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady, obecná úroveň mezd a jejich rozdělení, tempo růstu mezd nebo dlouhodobá vnitrostátní míra produktivity a její vývoj.
Podle zvolené varianty by tedy ministr Jurečka navrhl navýšení minimální mzdy pro příští rok buď o 1 600 korun, nebo o 2 100 korun. Nejnižší výdělek by se tak zvedl z nynějších 17 300 korun na 18 900 korun, či na 19 400 korun.
První varianta minimální mzdy ve výši 45 procent průměrné mzdy počítá se zachováním tzv. zaručených mezd, které stanovují nejnižší možné výdělky v jednotlivých profesích. Počet jejich tříd by se snížil z osmi na čtyři. Při druhé variantě minimální mzdy ve výši 50 procent průměrné mzdy by se zaručené mzdy nestanovovaly, ale dohadovaly by se na úrovni kolektivního vyjednávání. Jurečka se přiklání k druhé variantě. O tom, která varianta nakonec uspěje, rozhodne legislativní proces.