Vláda se rozhodla na změně v zákoně o zaměstnanosti, kdy schválila základní parametry takzvaného kurzarbeitu. Tento termín lze přeložit jako zkrácená práce. Cílem zkrácené práce je udržet ohrožená pracovní místa a eliminovat alespoň dočasně dopady krizí nebo mimořádných událostí většího rozsahu.
V praxi to znamená, že firmy ohrožené sankcemi vůči Rusku, nebo postižené přírodními pohromami nemusejí své zaměstnance propouštět. Jestliže tedy firma nebude mít pro své zaměstnance práci na plný úvazek a očekává, že se v brzké době odbyt a výroba vrátí na původní úroveň, může pracovníkům vyplácet pouze polovinu jejich mzdy. Stát se bude podílet příspěvkem ve výši 20 procent. Zaměstnanci tak budou v této přechodné situaci dostávat 70 procent své řádné odměny. O každé žádosti firem o tuto podporu má rozhodnout vládní kabinet.
Podpora by se měla podnikům vyplácet nejdéle šest měsíců. Při opakované žádosti pak maximálně dvanáct měsíců. Úřady práce by měly dostávat žádosti od jednotlivých podniků, o nichž by tedy, jak již bylo psáno, rozhodovala vláda. V případě, že vláda žádost schválí, záležitost by znovu dostal úřad práce, který by ji vyřídil.
„Svaz průmyslu a dopravy nepovažuje dnešní rozhodnutí vlády o podobě tzv. kurzarbeitu za dostatečně motivující pro udržení pracovních míst ve firmách,“ uvedl mluvčí svazu Milan Mostýn. Podle něj se dle navržených podmínek vytvoří neživotaschopná varianta, kterou firmy nebudou zřejmě využívat.
Nyní náhrada mzdy při částečné nezaměstnanosti je ve výši 60 procent, zatímco v příštím roce by podle návrhu vlády měly firmy hradit 50 procent. Mostýn je názoru, že rozdíl mezi 60 procenty náhrady mzdy bez kurzarbeitu a 50 procenty při finančním zastropování a administraci s příspěvkem není pro zaměstnavatele motivační.
Podle Ministerstva práce a sociálních věcí má zavedení kurarbeitu státnímu rozpočtu ušetřit stovky milionů. Kdyby například mělo o práci přijít pět tisíc lidí, stát by jim za půlroční podporu v nezaměstnanosti musel zaplatit přes půl miliardy korun. Přitom podpora pro stejný počet lidí v rámci kurzarbeitu podle ministerstva dosáhne jen zhruba třetiny této částky, tedy kolem 180 milionů.