Dávka nemocenského pojištění v podobě dlouhodobého ošetřovného je již zavedena jeden rok. Ošetřovné náleží zaměstnanci, který kvůli péči o nemocného člena rodiny nemůže do práci. Zájem o ní je ovšem nižší, než očekávalo ministerstvo práce a sociálních věcí.
Nárok na dlouhodobé ošetřovné má ten, kdo si platí nemocenské pojištění. Účast na nemocenském pojištění u zaměstnance před začátkem čerpání dávky musí trvat alespoň 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících. U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) musí být pro nárok na dávku splněna podmínka dobrovolné účasti na nemocenském pojištění OSVČ alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni nástupu na dlouhodobé ošetřovné. OSVČ nesmí v době pobírání této dávky vykonávat osobně samostatnou výdělečnou činnost.
Ošetřovné lze pobírat až po dobu tří měsíců ve výši 60 procent základu svého příjmu. Podmínkou je, že jeho blízký byl nejméně sedm dní hospitalizovaný a podle lékařů by potřeboval ještě alespoň měsíc na celodenní opatrování.
Volno z práce si může vzít manželka, manžel, registrovaný partner či partnerka, sourozenci, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta či strýc. O nemocného může pečovat i protějšek těchto příbuzných, pokud bydlí s pacientem ve stejné domácnosti. Během čerpání dlouhodobého ošetřovného se můžete i s jiným členem domácnosti vystřídat.
Stát lidem do dubna vyplatil zhruba 6 700 dávek v celkoví výši 65 milionů korun. Dle původních odhadů ministerstvo práce ovšem očekávalo proplácení dávky až 30 tisícům žadatelů ročně. V současnosti využívají dávku lidé hlavně při péči o blízké nad 70 let. Starají se převážně o nemocné s rakovinou.
Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče vydává ošetřující lékař zdravotnického zařízení posykující lůžkovou péči. Potřebné dokumenty se poté předají na příslušnou správu sociálního zabezpečení. Podle zákoníku práce uděluje zaměstnavatel svému zaměstnanci souhlas s nepřítomností v práci k poskytování dlouhodobé péče. Zpravidla tak učiní na základě předloženého tiskopisu Žádost o dlouhodobé ošetřovné. Zaměstnavatel není povinen tento souhlas udělit jen v případě, že tomu brání vážné provozní problémy.
Poslanci ze sociálního výboru jsou názoru, že by se měla pravidla upravit a některá kritéria zmírnit. Zákon by měl více zohlednit péči o umírající, kteří nyní na pomoc dosáhnou jen v malé míře. Jedná se například o podmínku, že lidé, o které má být pečováno, musí být nejméně sedm dní hospitalizováni.
Ministerstvo ovšem zatím žádné změny v zákoně neplánuje. „Co se týká podmínek poskytování, MPSV v současné době nepřipravuje jejich novelizaci. Dostatečné zhodnocení efektivity nastavení dávky lze vyhodnotit až po 1,5 až dvou letech,“ uvedla mluvčí resortu Andrea Vašáková.