Andrej Babiš navrhl velkou daňovou novelu. Novela by se nejvíce měla dotknout daňového zvýhodnění na dítě. Daňové slevy budou platit již od začátku letošního roku a v dnešním článku si můžete přečíst o uvažovaných částkách daňových slev na děti.
Daňové zvýhodnění pro rodiny s jedním dítětem se nemění. Na druhé dítě by mělo ale vzrůst o 100 korun měsíčně. Na třetí a další dítě se zvýší o 300 korun měsíčně. Poslanci již tento návrh schválili a nyní míří do Senátu. Tato změna se již týká příjmů za letošní rok. Pro první dítě v rodině tedy zůstává daňová sleva ve výši 13 404 korun ročně. U druhého dítěte má daňová sleva stoupnout na 17 004 korun ročně, u třetího a dalšího dítěte pak na 20 604 korun ročně.
Daňové zvýhodnění na vyživované dítě již zvýšila vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL pro rok 2015, a to o 200 korun měsíčně na druhé dítě a o 300 korun měsíčně na třetí a každé další dítě. Se zvýšením se také počítá od roku 2017 a vláda tak plní dohodu z programového prohlášení. V následující tabulce se může podívat na výše slevy pro jednotlivé roky.
| Rok | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 |
| Výše slevy na první dítě | 13 404 Kč | 13 404 Kč | 13 404 Kč | 13 404 Kč |
| Výše slevy na druhé dítě | 13 404 Kč | 15 804 Kč | 17 004 Kč | 19 404 Kč |
| Výše slevy na třetí a každé další dítě | 13 404 Kč | 17 004 Kč | 20 604 Kč | 24 204 Kč |
Ministerstvo financí i navrhuje drobným živnostníkům vrátit daňové slevy. Například by si od roku 2017 mohli uplatnit slevu na dítě i ti, kteří v daňovém přiznání používají výdajové paušály. Nyní si mohou uplatnit slevu na dítě jenom ti, kteří vedou účetnictví.
Pravicová opozice se k této části staví negativně. „Přineslo by to nadbytečnou administrativu živnostníkům, kteří by nově museli vést složité účetnictví,“ řekl ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek míní, že to je „jenom další kapka do smrtícího koktejlu likvidace malých a středních podnikatelů“.
Výše daňového bonusu má zůstat i nadále na úrovni 60 300 ročně. Stejně jako tomu je v současnosti lze daňový bonus uplatnit, pokud jsou příjmy alespoň v šestinásobku minimální mzdy. Do této hranice se aktuálně počítají příjmy ze zaměstnání, z podnikání, z nájmů i kapitálového majetku. Nově by se ovšem do limitu příjmů neměly započítávat příjmy z nájmů kapitálového majetku, neboť docházelo k umělému navyšování příjmů.
