Jana Šmídová - prezenční semináře daní z přijmů

Daň z příjmů fyzických osob je přímá daň, kterou platí jednotlivci z dosažených příjmů. Zdanění se týká příjmů ze zaměstnání, podnikání, pronájmu, kapitálového majetku nebo ostatních příjmů. Základ daně se stanovuje jako rozdíl mezi příjmy a výdaji, přičemž lze uplatnit i nezdanitelné části základu daně a slevy na dani.

Poplatníkem daně z příjmů právnických osob je každá právnická osoba se sídlem nebo místem vedení v České republice. Daňová povinnost se vztahuje na veškeré příjmy, které tato osoba získá, a to jak z tuzemska, tak ze zahraničí.

Účetní zisk je rozdíl mezi výnosy a náklady podle účetních předpisů. Základ daně se od účetního zisku liší – upravuje se o daňově neuznatelné náklady a nezdanitelné výnosy. Výsledkem je částka, ze které se vypočítává daň z příjmů.

Daňově uznatelné náklady jsou takové, které slouží k dosažení, zajištění a udržení příjmů. Naopak daňově neuznatelné náklady (např. reprezentace, pokuty, dary mimo zákonné limity) základ daně nezkracují a musí být k účetnímu výsledku připočteny.

Výplata podílu na zisku (dividenda) fyzické osobě podléhá srážkové dani ve výši 15 %. Pokud je příjemcem právnická osoba a jsou splněny podmínky pro osvobození (např. mateřská a dceřiná společnost v EU), daň se neodvádí.

Mezi osvobozené příjmy patří např. dědictví, dary do určité výše, příjmy z prodeje nemovitostí po uplynutí časového testu, příspěvky na stravování nebo příspěvky zaměstnavatele na penzijní produkty do zákonného limitu.

Zaměstnavatel je plátcem daně ze závislé činnosti. Je povinen srážet zálohy na daň z příjmů zaměstnanců, odvádět je správci daně a vést evidenci. Dále zajišťuje roční zúčtování daně, pokud o to zaměstnanec požádá.

Základ daně se stanovuje jako součet dílčích základů daně z jednotlivých druhů příjmů (např. ze zaměstnání, podnikání, kapitálového majetku). Od tohoto součtu lze odečíst nezdanitelné části základu daně (např. úroky z hypotéky, dary, penzijní připojištění) a uplatnit slevy na dani.

Mezi daňově výhodné benefity patří např. příspěvky na stravování, penzijní připojištění, rekreace, vzdělávání nebo zdravotní péče, pokud jsou poskytovány v souladu se zákonem a nepřekračují stanovené limity.

Mezi časté chyby patří nesprávné uplatnění daňových nákladů, opomenutí příjmů, chybné zaokrouhlování, neuplatnění slev na dani nebo nezahrnutí některých příjmů do daňového přiznání. Dále také nesprávné rozlišení mezi účetními a daňovými odpisy.