V návaznosti na usnesení vlády rušíme všechna prezenční školení, která se měla konat v době nouzového stavu. Již přihlášené účastníky postupně kontaktujeme.
INTEGRA CENTRUM s.r.o.
vzdělávací kurzy, školení, semináře

Zrušení karenční doby

12.5.2015

V současnosti se projednává návrh novely zákona, který by měl zrušit ustanovení neproplacení prvních tří dnů v době nemoci. Náhradu mzdy poskytovanou zaměstnavatelem zaměstnanci upravuje ustanovení  § 192 zákoníku práce. Náhrada mzdy je poskytována v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti. Avšak v současnosti za první tři dny pracovní neschopnosti nedostanou zaměstnanci vůbec nic. V návrhu novely se ovšem přemýšlí o tom, že by se náhrada mzdy vyplácela i v prvních třech dnech nemoci.

„V každém případě je potřeba se vrátit k proplácení nemocenské i v prvních třech dnech nemoci. Domnívám se, že ta dávka by měla být o něco nižší, než je v dalších dnech nemoci, ale v každém případě není v pořádku a není spravedlivé, pokud lidé, kteří jsou zaměstnaní, platí si zdravotní pojištění, v prvních třech dnech nedostanou ani korunu," uvedl Bohuslav Sobotka. Nemocenská by v prvních třech dnech stonání měla být o něco nižší než v dalších dnech.

Nyní tedy platí, že v prvních třech dnech nemoci lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do čtrnáctého dne zaměstnavatel poskytuje náhradu mzdy za pracovní dny, a to 60 procent průměrného denního výdělku. Od patnáctého dne nemoci se potom vyplácí nemocenská.

Nicméně Svaz průmyslu a dopravy se obává, že zrušení karenční doby by mohlo vést k většímu zneužívání nemocenské.   Důsledkem by mohl být nárůst přesčasové práce a přetěžování stávajících zaměstnanců. Dalším negativním jevem by podle svazu bylo zvýšení administrativy a firmám by vzrostly náklady na kontrolu nemocných zaměstnanců.

Ani sdružení podnikatelů a živnostníků České republiky s návrhem nesouhlasí. Dle předsedy představenstva Bedřicha Dandy vývoj ukázal, že značně klesla nemocnost zejména v oblasti krátkodobých nemocí.

Novela je ovšem nejednoznačná v tom, že je zaměřena výhradně na zaměstnance v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce. Otazník ovšem zůstává například u vojáků z povolání, představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, státních zaměstnanců. Těch bych se plánovaná změna nedotkla, což by znamenalo nerovné zacházení při poskytování náhrady mzdy. Dalším problémem je to, že zrušení karenční doby se může promítnout i do dalších souvisejících předpisů a s tím předložený návrh novely tatím nepočítá. Zejména se jedná o zákon o daních z příjmů, zákon o státní sociální podpoře a zákon o důchodovém pojištění.