INTEGRA CENTRUM s.r.o.
vzdělávací kurzy, školení, semináře

Zavedení dorovnávací daně

1.11.2023

Od příštího roku budou muset všechny společnosti působící v Evropské unii, které jsou součástí skupin s ročním konsolidovaným výnosem přes 750 milionů eur (v přepočtu přes 18 miliard korun) nejméně ve dvou ze čtyř výkazních období odvádět minimálně patnáctiprocentní daň z příjmů.  V případě, že jejich efektivní zdanění v České republice nedosáhne 15 procent, správce daně firmám vyměří dorovnávací daň, která zajistí patnáctiprocentní zdanění.

Směrnice zvýší daňovou sazbu v Evropské unii jako celku a přivede příjmy do veřejných rozpočtů. Ministerstvo financí odhaduje, že se opatření u nás dotkne asi 3 tisíce firem, propojených s nadnárodními koncerny. Státnímu rozpočtu by dorovnávací daň měla přinést asi dvě miliardy korun ročně. „Přesný dopad je však obtížně měřitelný, protože lze předpokládat, že pravidla budou mít spíše preventivní charakter, který poplatníky povede k tomu, že nebudou přesouvat zisky do jiných států a agresivně využívat daňových zvýhodnění, neboť z nich budou mít pouze omezené výhody,“ upozornilo ministerstvo v důvodové zprávě k zákonu.

Zákon zavádí dvě nové daně: tuzemskou dorovnávací a přiřazovanou dorovnávací daň. Poplatníkem tuzemské dorovnávací daně se stanou vždy české společnosti (čeští daňoví rezidenti, případně stálá provozovna zahraniční společnosti), které jsou členy velké nadnárodní či národní skupiny. Přiřazovanou dorovnávací daň budou hradit v České republice tuzemské mateřské společnosti či za určitých podmínek české společnosti velké nadnárodní skupiny.

Jednotlivé státy tak mají možnost uplatnit svoji tuzemskou dorovnávací daň. V případě, že ji některá země nezavede, odvede minimální daň ze společnosti ve skupině nacházející si v tomto státě jejich mateřská společnost ve své v jurisdikci, případně se o ni podělí ostatní společnosti ve skupině.

Zákon o dorovnávací daně nebude platit pro entity, které obvykle nevykonávají podnikatelskou činnost a vykonávají činnosti v obecním zájmu, jako jsou poskytování veřejné zdravotní péče, vzdělávání nebo výstavba veřejné infrastruktury. Jedná se například o vládní entity, mezinárodní organizace, neziskové organizace, penzijní fondy, investiční fondy atd.