V tomto článku se budeme věnovat tomu, jak musí být účetně zjištěný výsledek hospodaření upravován, abychom mohli stanovit finální daňovou povinnost vybraného ekonomického subjektu. Celá „transformace“ bude v tomto článku naznačena, aby se mohly jednotlivé dílčí prvky blížeji specifikovat v dalších příspěvcích.
Základ daně pro daň z příjmů PO je zákonem upraven v § 23 ZDP (zákon o daních z příjmů) jako rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období. Takto získaný rozdíl prochází ještě celou řadou úprav dle jednotlivých ustanovení ZDP.
Akciové společnosti i společnosti s.r.o. pro zjištění základu daně vychází z výsledku hospodaření před zdaněním, čímž může byt buď zisk anebo ztráta. Konkrétně se vychází z účetního výsledku hospodaření, který se následně v souladu se ZDP upravuje. Účetní výsledek hospodaření před zdaněním poplatník zjistí z účetní závěrky, která je sestavena na základě předpisů upravující účetnictví, kterými jsou zejména zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů a předpis č. 500/2002 Sb., vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, v platném znění.
Úpravy účetního VH
Nejprve je třeba výsledek hospodaření upravit tak, aby byl zbaven vlivu Mezinárodních účetních standardů. Takto upravený výsledek hospodaření tvoří prvotní základ daně, který je dále upravován.
Nejprve dochází ke zvýšení zisku (snížení ztráty) dle úprav vycházejících zejména z § 23 odst. 3 písm. a) ZDP. Následně je třeba základ daně snížit o všechny další úpravy vycházející z § 23 odst. 3 ZDP. Při snižování ZD mimo jiné dochází k tomu, že nedojde k opětovnému zdanění těch příjmů, které jsou podrobeny srážkovou daní a jsou vyňaty ty příjmy, které spadají do samostatného základu daně dle § 20b. Položkám snižujícím a zvyšujícím základ daně se budeme konkrétně věnovat v dalších článcích.
Úpravy po zvýšení/snížení VH
Upravený základ daně (zvýšený a snížený) je dále třeba upravit o část základu daně, připadající na komplementáře a o příjmy podléhající zdanění v zahraničí, u kterých se uplatňuje metoda úplného vynětí ze základu daně. Takto upravený ZD je dále snížen o odpočty. Nejprve lze odečíst daňovou ztrátu a následně, pokud to výše ZD umožňuje, tedy není příliš nízká nebo záporná, je možné odečíst odpočet na podporu výzkumu a vývoje, popř. na podporu odborného vzdělávání. Další odpočty, které lze následně uplatnit, avšak které není možné převést do dalších let jsou položky snižující základ daně dle §20 ZDP.
Úpravy po uplatnění odpočtů
Po uplatnění odpočtů se upravený ZD vynásobí sazbou daně a následně vydělí stem, čímž zjistíme daňovou povinnost před odečtením slev a zápočtu daně zaplacené v zahraničí na tuto daň. Výsledná daň ze základu daně je tedy ta, která je již o slevy i zápočet očištěna. Stejně se postupuje u samostatného základu daně – samostatný základ daně se vynásobí sazbou daně a vydělí stem. Od takto zjištěné daně se uplatní zápočet daně v zahraničí na tuto daň a ziskáme daňovou povinnost ze samostatného základu daně.
Finální daňová povinnost
Po sečtení výsledné daně ze ZD a výsledné daně ze samost. ZD získáme celkovou daňovou povinnost, od které je třeba odečíst zaplacené zálohy na tuto daň, abychom zjistili, zda li budeme doplácet daňový nedoplatek anebo naopak došlo k daňovému přeplatku a peníze se nám vrátí.
