Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí klesla meziročně o půl procenta. Pokles je nakonec větší než odhadoval Český statistický úřad (meziroční snížení HDP o 0,4 procenta). Mezičtvrtletně hrubý domácí produkt v prvním kvartále stagnoval.
Domácnostem klesly příjmy i spotřeba. „Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele poklesl v prvním čtvrtletí proti předchozímu čtvrtletí o 1,2 procenta, meziročně o 9,6 procenta, což opět souviselo s pokračujícím růstem cen“ uvedl ředitel odboru národních účtů Českého statistického úřadu Vladimír Kermiet.
V porovnání s předchozím čtvrtletí klesla také míra úspor domácností, meziročně se ale zvýšila. Hlavním problémem je stále vysoká inflace, která sráží kupní sílu domácností a tím i jejich spotřebu.
Co se týče meziroční míry inflace v eurozóně, klesla v červnu o šest desetin bodu na 5,5 procenta. Jedná se o nejnižší hodnotu od loňského ledna. Nejvíce se zvýšily ceny potravin, alkoholu a tábaku. V rámci eurozóny má nejvyšší červnovou inflaci Slovensko, která činila 11,3 procenta. Naopak nejnižší inflaci v eurozóně v červnu mělo Lucembursko a to jedno procento. V Belgii a ve Španělsku roční míra inflace činila shodně 1,6 procenta.
Evropská centrální banka se s vysokou inflací snaží bojovat. Od loňského roku zvyšuje základní úrokové sazby. V červnu sazbu zvedla o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Centrální banka bude pravděpodobně ještě ve zvyšování úrokových sazeb pokračovat. Cílem je inflace ve výši 2 procent.
Dle Eurostatu květnová míra nezaměstnanosti v EU podle sezonně přepočtených údajů klesla na 5,9 procenta z dubnových šesti procent. Česká republika má nejnižší hodnotu nezaměstnanosti 2,4 procenta. Druhou nejnižší nezaměstnanost vykazuje Polsko, kde činila 2,7 procent. Eurostat odhaduje, že v Evropské unii bylo v květnu bez práce 12,94 milionu lidí. Největší počet z nich jsou mladí lidé do pětadvaceti let.