Mimořádná daň z neočekávaných zisků byla v pátek schválena Sněmovnou. Takzvaná válečná daň padne na energetické, petrolejářské a těžební firmy. Nevyhnou se ji ani velké banky. Její sazba bude činit 60 procent. Dočasná mimořádná daň má platit od 1. ledna 2023 po dobu tří let (2023-2025).
Dle ministra financí Zbyňka Stanjury by mimořádná daň v příštím roce měla do státního rozpočtu přinést asi 85 miliard korun. Tyto peníze mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Dle odhadů na to bude potřeba zhruba 100 miliard korun. Ministerstvo financí společně s koalicí odmítli návrhy, aby se stát rozdělil o výnos z válečné daně se samosprávou. Příjem z mimořádné daně tak bude výlučně pro státní rozpočet.
Válečná daň má fungovat jako 60% daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk zvolených firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně v daném roce a průměrem nákladů daně za poslední čtyři roky (2018-2021) navýšeným o 20 %. Firmy, na které v příštím roce daň dopadne, budou z této daně platit zálohy.
Pro nebankovní firmy bude platit práh dvě miliardy korun takzvaných rozhodných příjmů za první ukončené účetní období od 1. ledna 2021. V bankovním sektoru dopadne daň na firmy s čistým úrokovým příjmem nad šest miliard korun. Dle výsledků za rok 2021 jde o Českou spořitelnu, ČSOB, Komerční banku, UniCredit Bank, Monetu a Raiffeisenbank.
Miliardář Daniel Křetínský kvůli zavedení daně z mimořádných zisků chce svou společnost EP Commodities přesunout z Česka do zahraničí. Dle mluvčího EPH Daniele Častvaje EP Commodities v předchozích letech vybudovalo v Praze centrum svého evropského obchodování s komoditami, ačkoli elektřina vyrobená v České republice má na objemech obchodů firmy podíl asi jedno procento. „Na základě tohoto strategického a do značné míry patriotistického rozhodnutí jsme v ČR dobrovolně platili daně, dávali mimořádně kvalifikované pracovní příležitosti a využívali různé služby českých firem. Naše činnost má silnou dynamiku rozvoje, loni jsme dosáhli tržby 357 miliard korun, letos předpokládáme překročení hranice 500 miliard korun. Očekávaná daň z příjmů právnických osob za rok 2022 by mohla vysoce přesáhnout miliardu korun. Zdanění těchto zahraničních příjmů českou windfall daní je naprosto nesmyslné. Vládu jsme o situaci informovali, přesto rozhodla zahraniční příjmy z windfall daně nevyjmout,“ uvedl Častvaj.