Práce z domova je forma flexibilního zaměstnávání, kdy zaměstnanec pracuje zcela nebo zčásti se svého bydliště. Pokud zaměstnanec pracuje z domova převážnou část své pracovní doby, označuje se tato forma práce jako homeworking. Příležitostná práce z domova je obvykle označována jako home office.
Pro zajímavost lze uvést statistiku Eurostatu v zemích Evropské unie, podle které využívá homeworking necelých 4,6 % ze všech zaměstnanců; v některých západních a severských státech jich pracuje převážně z domova dokonce dvakrát tolik (nejvíce v Nizozemí 12,6 %), v České republice naopak méně 3,3 %. Částečně z domova (v home office) pracuje na území EU 8,8 % všech zaměstnanců; v západních a severských státech 10 až 25 % (nejvíce ve Švédsku 24,7%); v ČR pouze 4,7 %.
Práci z domova upravuje zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) a zákon o nemocenském pojištění. Nejčastěji se práce z domova vyskytuje v ekonomické a obchodní oblasti, v řemeslných oblastech a v dalších profesích využívajících home office.
Práce z domova se může poskytnout i jako benefit, kdy se jedná o poskytované zvýhodnění v rámci pracovních a sociálních podmínek (např. péče o dítě, dopravní kalamita). V případě, že se tento benefit poskytuje na základě smlouvy nebo vnitřního předpisu, jde o daňově uznatelné náklady.
Práce z domova má své výhody a nevýhody. Mezi výhody určitě patří úspory na obou stranách pracovního vztahu, neboť zaměstnanci nemusí jezdit do práce a zaměstnavatelům se sníží náklady nezbytné pro zajištění pracoviště. Na druhou stranu ovšem mohou mít zaměstnavatelé vyšší finanční i časové náklady na zprostředkování komunikace se zaměstnanci, kteří pracují doma.
Mezi další výhodu pro zaměstnance patří, že si může flexibilně plánovat čas a lépe sladit osobní, rodinné a pracovní aktivity. Zaměstnanec tak může být více motivován, výkonný a loajální. Ovšem tyto výhody směřují ke ztrátě kontaktu s kolegy a sociálních kontaktů vůbec. Zaměstnancům chybí pocit sounáležitosti k pracovnímu kolektivu, který bývá velmi důležitým prvkem pracovního vztahu. Práce může být neefektivní, pokud zaměstnanci chybí sebekázeň.
Velkou nevýhodou pro zaměstnance je, že mu nepřísluší náhrady mzdy, platu, příplatek nebo náhradní volno za práci přesčas a při důležitých osobních překážek v práci.
