Tripartita jednala o zrušení karenční doby. Diskutovala o třech variantách zrušení karenční doby. Bohužel se ovšem nedohodla na podobě proplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci.
Dle Hospodářské komory České republiky zavedení karenční lhůty přispívá k větší odpovědnosti zaměstnanců (především ke krátkodobým pracovním neschopnostem), umenšuje prostor pro fiktivní nemocnost a zabraňuje tak zneužívání systému při čerpání nemocenské. Před zavedením karenční doby byla v České republice nemocnost ve srovnání s ostatními vyspělými evropskými zeměmi vyšší.
První diskutovanou variantou byl návrh ČSSD, kdy by zaměstnavatelé propláceli v prvních 14 dnech nemoci od prvního dne 60 procent základu příjmu. Kompenzací by byly nižší odvody z 2,3 na 2,1 procenta. Podnikatelé s návrhem zásadně nesouhlasí. Jsou přesvědčeni, že nižší pojistné nenahradí zvýšení výdaje zaměstnavatelů na náhradu mzdy v prvních třech dnech nemoci.
Ministerstvo práce navrhuje, aby zaměstnanci od zaměstnavatelů dostávali 60 procent základu příjmu od prvního do jedenáctého dne. Došlo by i k obnovení platby nemocenského pojištění zaměstnancem, a to ve výši 0,6 procent. Firmám by naopak odvody klesly, a to ze 2,3 na 1,8 procenta. „Tato varianta penalizuje zaměstnavatele i zdravé zaměstnance. V podstatě zanikne smysl benefitu poskytovaného některými zaměstnavateli jako náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci. Naopak bude třeba zvažovat, zda se mají vytvářet nové benefity pro zdravé zaměstnance, kteří zavedením nové povinnosti placeného pojištění zaměstnanci ve výši 0,6 % přijdou o část svého čistého výdělku,“ upozornil Miroslav Diro z Hospodářské komory České republiky.
Třetí variantou je návrh politické strany ANO. Nemocní by měli v prvních třech dnech od zaměstnavatele 30 procent základu příjmu. Poté by do jedenáctého dne dostávali 60 procent a od dvanáctého dne by nemocenskou platil stát. Odvody by zůstaly stejné.
Zaměstnavatelé žádali o odsunutí jednání o proplácení prvních tří dnů nemoci až do doby, než se začnou plošně využívat elektronické neschopenky. Ministerstvo navrhuje, aby e-neschopenky byly zavedeny od roku 2021.
