Podle mnoho zaměstnanců osoby samostatně výdělečně mají příliš nízké odvody. Ti na svoji obhajobu tvrdí to, že musí odvádět sociální pojištění, i když nejsou žádné příjmy (uvažujeme OSVČ jako hlavní činnost) a podle OSVČ mají zaměstnanci mnoho více výhod.
Mnoho živnostníků platí jen minimální odvod na sociální pojištění a tím pádem mají i nízký starobní důchod. Co se týče nízkých důchodů, nejsou v tom živnostníci sami. Někteří zaměstnanci pobírají oficiálně pouze minimální mzdu a další část mzdy jim je vyplácena tzv. na ruku. Z této druhé části ovšem už neodvádějí sociální ani zdravotní pojištění. Tito lidé, kterých není ovšem velké množství, budou podobně jako OSVČ při vyměření řádného starobního důchodu nemile překvapeni jeho nízkou částkou.
Člověk pobírající peníze na ruku (tedy ty, co před státem uchrání) by měl myslet na svoji budoucnost a spořit si tak co nejdříve. Doporučením tedy je peníze hned neutratit, ale investovat, aby si vylepšil životní podmínky v důchodovém věku.
Jak vlastně získáme výši řádného starobního důchodu? Výše starobního důchodu se odvíjí od celkové doby pojištění – tedy odpracovaných let a vyměřovacího základu (pro odvod pojistného). Rozhoduje tedy výše příjmu, ze kterého odvádíme sociální pojištění. Výše záloh platná pro každého konkrétního živnostníka či podnikatele se odvíjí od jeho zisku v uplynulém účetním období (čili za předešlý rok) – vyměřovací základ pro výpočet tvoří jeho polovina. Čili padesát procent příjmů z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Výdaje živnostníci uplatňují buď paušálem, nebo vyúčtováním skutečných nákladů. Sazba sociálního pojištění pak dosahuje 29,2 procent vyměřovacího základu.
Osoby, které s podnikáním teprve začínají, nebo ti, kteří skončili ve ztrátě, musí minimální zálohy na sociální pojištění taktéž zaplatit. Měsíční záloha na sociální pojištění musí být uhrazena okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) do dvacátého dne následujícího měsíce – čili například za únor do dvacátého března. Když se opozdíte, naúčtují vám penále: za každý den prodlení 0,05 procenta z dlužného pojistného.
