Nemoc z povolání posuzuje a uznává poskytovatel z oboru pracovního lékařství. Od letošního roku se pozměnil seznam nemocí z povolání. O nemocech z povolání a jejím odškodněním se zabývá dnešní článek.
V rámci novelizace došlo ke změně v seznamu nemocí z povolání. Za onemocnění z povolání se považuje následujících šest kategorií:
- nemoci z povolání způsobené chemickými látkami
- nemoci z povolání způsobené kvůli fyzikálním faktorům
- nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, pohrudnice a pobřišnice
- nemoci z povolání kožní
- nemoci z povolání přenosné a parazitární
- nemoci z povolání způsobené jinými faktory a činiteli, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání (příloha č. 1 nařízení vlády č. 168/2014 Sb.).
V novém seznamu chybí nemoci tzv. tíhových váčků mezi kostmi, svaly a úpony u kloubů vznikající z přetížení a choroby vyvolané prachem z cukrové třtiny. Další významnější změnou je rozšíření seznamu o rakovinu vaječníků kvůli azbestu a zmírnění dosavadního limitu u chronické obstrukční plicní nemoci vznikající při těžbě černého uhlí.
Nicméně onemocnění krční páteře, které způsobují zdravotní problémy ze sezení u počítače, se na seznam nemocí z povolání nedostalo a pravděpodobně ani dlouho nedostane.
Posoudit a uznat nemoc z povolání může poskytovatel z oboru pracovního lékařství, který vydá posudek o nemoci z povolání. Lékařský posudek by měl obsahovat například identifikační údaje zaměstnavatele, datum zjištění nemoci, označení příslušné kapitoly a seznamu nemoci z povolání atd.
Za nemoci z povolání nese odpovědnost zaměstnavatel. Poskytuje například postiženým zaměstnancům náhradu za ztrátu na výdělku, za bolest nebo za náklady spojené s léčením. Pokud zaměstnanec trpí nemocí z povolání, jednou z možností je převedení zaměstnance na jinou práci či rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele. Důvodem pro výpověď je, že zaměstnanec nesmí dále konat dosavadní práci pro onemocnění nemocí z povolání. Zaměstnanci náleží odstupné ve výši nejméně 12násobku průměrného měsíčního výdělku. Odstupného se nelze předem ani po vzniku nároku na něj platně vzdát.
Nemoc z povolání je často spojena s pracovní neschopností. Zaměstnanec při ní má nárok na svůj obvyklý plat a také má nárok na zaplacení léčebných výloh i rozdílu mezi průměrným platem a nemocenskou a to i po dobu prvních tří kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti.
Výdělek se dorovná náhradou do výše průměrného výdělku před vznikem škody. Náhrada se vyplácí měsíčně, pokud se nedohodne zaměstnanec se zaměstnavatelem jinak. V případě ale, že se zaměstnanci podaří získat lépe placené místo, nárok na odškodné mu zaniká. Náhrada za ztrátu výdělku lze maximálně pobírat do dovršení 65 let věku nebo do okamžiku, kdy mu bude přiznán starobní důchod.
