Vládní koalice ANO, ČSSD usiluje o zrušení tzv. karenční doby, během které zaměstnanci nedostávají náhradu mzdy v prvních třech dnech nemoci. Firmy jsou ovšem proti.
Zaměstnanci pobírají nemocenskou až od čtvrtého dne nemoci a pobírají 60 procent průměrného výdělku. Od 31.dne do 60. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 66 procent redukovaného denního vyměřovacího základu a od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti 72 procent redukovaného denního vyměřovacího základu.
Po zavedení karenční doby počet lidí na nemocenských výrazně klesl. Došlo ovšem ke zvýšení průměrné doby marodění. Dle odborů ovšem neklesla nemocnost, ale lidé začali chodit do práce kvůli třídennímu výpadku mzdy nemocní.
Na tom, kdo zrušení karenční doby zaplatí se ale vláda s odboráři a zástupci firem neshodla. Sociální demokraté navrhují, aby firmy platily svým zaměstnancům 60 procent platu už od prvního dne. Tento návrh podporují i odboráři a komunisté. Ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová (ANO) přednesla návrh, aby zaměstnanci dostávali během prvních tří dnů nemoci 30 procent mzdy.
Zástupci firem ovšem s návrhem, jak již bylo uvedeno, nesouhlasí. Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý je názoru, že by si zaměstnanci opět měli začít platit nemocenské pojištění, pokud dojde ke zrušení karenční doby. Každý měsíc by lidé měli odvádět navíc 1,1 procenta ze své hrubé mzdy.
Firmy se hlavně obávají zneužívání systému nemocenského pojištění. „Před zavedením karenční doby byla v ČR nemocnost ve srovnání s ostatními vyspělými evropskými zeměmi nápadně vyšší. Hlavně u krátkodobých pracovních neschopností byla výrazně i nad průměrem středoevropských zemí s podobnou historií, jako je Maďarsko, Polsko nebo Slovensko, aniž by k tomu byl oprávněný důvod. Podle všech mezinárodních srovnávacích lékařských průzkumů je totiž zdravotní stav obyvatelstva v těchto zemích horší než v České republice,“ uvedl Miroslav Diro, mluvčí Hospodářské komory České republiky.
Některé firmy na krátké nemoci svým zaměstnanců myslí a nabízejí jim tzv. sick days, což jsou volné dny pro účely nevolnosti či nachlazení, které se nepočítají do dovolené a jsou proplácené. Tuto možnost ovšem nabízí jen asi třetina firem.
Zrušením karenční doby by vzrostly mzdové náklady firem. Dle výpočtů ministerstva práce by firmy vyšlo zrušení karenční doby při očekáváném růstu nemocnosti na 5,1 miliardy korun ročně. Sociální demokraté proto navrhují snížení nemocenských odvodů firmám i osobám samostatně výdělečně činným o 0,2 procentního bodu.
