Zažil to snad každý a nejen v pracovním procesu. Pocit, že je někdo zvýhodňován na Váš úkor. K tomu může dojít například v případě, že jste zařazeni mezi uchazeče o nové zaměstnání. Pocit, že něco není v pořádku, se dostaví v průběhu výběrového řízení a Vy ani nevíte, kde se vzal. Zvýhodňování jednoho zaměstnance nebo uchazeče před druhým, a to bez objektivního důvodu se nazývá diskriminace. Právě problematikou diskriminace se zabývá zákoník práce. Jaké jsou její nejčastější projevy?
K prvnímu setkání s diskriminací může dojít už při samotném přijímání zaměstnanců. Ne všichni se totiž řídí při výběrovém řízení tím, že nesmí být brán zřetel na věk, sexuální orientaci, náboženské vyznání nebo počet dětí. Bohužel, realita bývá někdy odlišná od teorie a právní regulace. Existují pozice, kde berou vždy raději muže než ženy. Místa, kde dají přednost středoškolákům před vysokoškoláky, které berou jako možné ohrožení vlastních pozic.
Legislativní zákaz diskriminace a jejich náznaků platí i pro samotný pracovní proces. Zde by mělo platit rovné zacházení se všemi zaměstnanci. Všichni bez rozdílu by měli mít nárok na kariérní postup, zvýšení platu, odměny. Zásady rovného zacházení upravuje Antidiskriminační zákon, který je v platnosti od září roku 2009. Tento zákon stanovuje pravidla, jak se diskriminaci bránit, definuje pojmy přímá a nepřímá diskriminace, dále pokyny k diskriminaci nebo obtěžování. Přímou diskriminací je situace, kdy dva zaměstnanci odvádí stejnou práci ve stejné kvalitě, mají stejnou kvalifikaci, a přesto dostávají rozdílnou mzdu. Nepřímou diskriminací je zavedení praxe, která znevýhodňuje postavení některých zaměstnanců vůči jiným.
Aby nedocházelo k tomu, že si zaměstnanec půjde v případě neshod stěžovat na zaměstnavatele, existuje i legislativní úprava těch činností, které diskriminací nejsou. Patří mezi ně například rozdílné zacházení se zaměstnanci, pokud to vyžaduje povaha pracovní činnosti.
Z průzkumů však vyplývá, že k diskriminaci na pracovním poli dochází, legislativě navzdory. Nejčastějšími projevy jsou rozdílné platové podmínky mezi muži a ženami. Tento fakt potvrzují i informace z úřadů práce. Velice často se projevuje i diskriminace skrytá ve formě upřednostňování určitého pohlaví pro výkon dané pracovní pozice. Otázkou tedy zůstává, na kolik je legislativní úprava této problematiky účinná.
