Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj se dohodla na 15% minimální dani pro globální podniky. Díky dohodě by měly vzniknout dodatečné daňové příjmy v hodnotě kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu korun) ročně. Dohoda má omezit dosavadní praxi, kdy velké nadnárodní společnosti přesouvají své zisky do zemí s nízkými sazbami, aby ušetřily na daních.
Minimální daňová sazba by měla platit od roku 2023 a shodli se na ní 136 zemí (ze 140). Keňa, Nigérie, Pákistán a Srí Lanka se k dohodě zatím nepřipojily. Cílem dohody je narovnání podnikatelského prostředí. Velké korporace by tak měly odvádět daně všude, kde podnikají a vytvářejí zisky. „Náš mezinárodní daňový systém bude díky dnešní dohodě spravedlivější a bude lépe fungovat,“ uvedl generální tajemník OECD Mathias Cormann. „Je to dalekosáhlá dohoda, která zajišťuje, že náš mezinárodní daňový systém bude dobře plnit svůj účel v digitalizované a globalizované světové ekonomice,“ dodal.
Na dohodu pozitivně reagoval i americký prezident Joe Biden, který její vznik podporoval. „Američtí pracovníci a daňoví poplatníci po desetiletí dopláceli na daňový systém, který odměňoval nadnárodní korporace za to, že pracovní místa a zisky přesouvaly do zahraničí. Tento útěk za nižšími daněmi nepoškodil jen americké pracující, ale v hospodářské soutěži znevýhodnil i mnoho našich spojenců,“ řekl Biden.
Minimální daň by se měla týkat velkých firem s obratem nad 750 milionů eur (v přepočtu asi 19 miliard korun). Firmy s globálními tržbami nad 20 miliard eur (v přepočtu cca 500 miliard korun) a ziskovostí nad 10 % budou navíc muset čtvrtinu zisku and oněch 10 % zdanit v zemích, kde tento zisk vznikl. Mezinárodní dohoda tak míří především na giganty, jako jsou například Amazon, Apple, Facebook či Google, kteří by museli nově danit i tam, kde přicházejí k penězům.
Některé země se ovšem obávají, že navrhnutá 15% minimální sazba daně je nízká a blíží se sazbám v daňových rájích typu Švýcarska a Irska. Dohodnutá 15procentní spodní hranice je hluboko pod sazbou daně z příjmu právnických osob, která se v industrializovaných zemích pohybuje v průměru kolem 23,5 procenta.
