Zákoník práce upravuje pracovní dobu a dobu odpočinku. V pracovní době je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci podle jeho pokynů. Doba odpočinku se nezahrnuje do pracovní doby.
Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnanci zaměstnavatel. Pracovní doba musí být potvrzena písemně a s rozvrhem ho musí seznámit aspoň dva týdny před začátkem období, na které je pracovní doba rozvržena (u konta pracovní doby jeden týden). Maximální délka pracovní doby může obecně činit 40 hodin. V případě náročnějších zaměstnání (jako je např. práce v podzemí pro těžbě uhlí, rud, v důlní výstavbě apod.), zákoník práce snižuje délku týdenní pracovní doby na 37,5 hodiny. Stejné podmínky platí i u třísměnného či nepřetržitého pracovního režimu. Pokud pracujete na dvě směny, musíte standardně odpracovat 38,75 hodin.
Mezi pojmy pracovní doba a směna je rozdíl. V pracovní době je zahrnuto vše, co zaměstnanec odpracoval, včetně práce přesčas. Do směny se práce přesčas nezahrnuje, neboť směna představuje pouze to, co měl zaměstnanec rozvrhnuto.
Směna nesmí podle zákoníku práce přesáhnout dvanáct hodin. V kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisu může být stanovená pracovní doba i zkrácena, aniž by se zaměstnancům snížila mzda. Nicméně zaměstnanci, kteří jsou odměňováni platem, si mohou také se zaměstnavatelem dohodnout kratší pracovní dobu, dostanou však úměrně k tomu méně zaplaceno. Zaměstnanec mladší než 18 let může nejdéle pracovat 8 hodin.
Ve svém zaměstnání můžete mít domluvenou i pružnou pracovní dobu, kdy si začátek i konec pracovní doby můžete volit sami. Pouze v základní pracovní době určené zaměstnavatelem musíte být na pracovišti.
Pružnou pracovní dobu ovšem nelze využít při pracovní cestě zaměstnance, při nutnosti zabezpečení naléhavého pracovního úkolu na směně, brání-li jejímu uplatnění provozní důvody, v době důležitých osobních překážek v práci, po kterou zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu podle § 192 Zákoníku práce nebo dávky podle předpisů o nemocenském pojištěn a v dalších případech určených zaměstnavatelem.
Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech ve výši alespoň 30 minut. Zaměstnanec si může přestávku vybrat po částech, pokud alespoň jedna z částí bude trvat 15 minut. Přestávka se ovšem nezapočítává do pracovní doby. Zaměstnanci mladší 18 let musí mít přestávku již po 4,5 hodinách nepřetržité práce.
Bezpečností přestávka se týká například řidičů, zaměstnanců u pásové výroby apod. Tato přestávka je započtena do pracovní doby a náleží vám za ni mzda.
