Dle zprávy OECD má Česká republika šesté nejvyšší zdanění práce ze 36 členských zemí. Vyšší zdanění mají země: Belgie, Německo, Rakousko, Francie a Itálie. V těchto zemí se ovšem průměrná mzda pohybuje mezi 65 a 112 tisíci korun měsíčně. V České republice byla v roce 2020 průměrná mzda ve výši 35 611 korun.
Do zdanění počítá OECD daň z příjmu, která se v Česku do loňského roku odvíjela od superhrubé mzdy, a odvody zaměstnance a firmy. Stát tak získal z celkových nákladů na práci českého zaměstnance (bezdětného a svobodného) 43,9 procenta.
Česká republika má tak kvůli podprůměrným mzdám a vysokému zdanění mnohem nižší kupní sílu než ostatní země. V letošním roce kleslo zdanění díky zrušení superhrubé mzdy a zároveň se zvýšila sleva na poplatníka. Nízká daň z příjmů se má ovšem za rok a půl opětovně zvýšit.
Kvůli špatnému stavu veřejných financí v důsledku koronavirové krize lze očekávat vyšší daně. Národní rozpočtová rada nebo Českomoravská konfederace odborových svazů považuje debatu o konsolidaci veřejných financí za klíčové téma letošní volební kampaně. Strany v současnosti plánují, jak zastavit zadlužování.
Koalice Spolu složená z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL navrhuje zeštíhlení státu a cestu hledá zejména v úsporách. „Chceme pro pracující rodiče, kteří mají tři a více dětí, daňové prázdniny. Daň z příjmů u fyzických osob nemáme v plánu zvyšovat, protože i domácnosti jsou ve velmi obtížné situaci po covidu,“ uvedl šéf lidovců Marian Jurečka. Piráti uvažují, jaké daně by se měly zvýšit. Diskutují o zvýšení daně z komerčních nemovitostí, vyšší zdanění těžby nerostných surovin či zavedení digitální daně.
ČSSD navrhuje zdanění velkých firem nebo digitální daň. „Sociální demokracii jde o to, aby náklady konsolidace veřejných financí byly spravedlivě rozprostřeny a nesli je nejbohatší občané a velké firmy, nadnárodní koncerny, banky a dosud jen velmi málo zdaňované internetové společnosti,“ vysvětluje poslanec ČSSD Roman Onderka. Uvažují i o progresivním zdanění, tedy vyšší zdanění bohatších. Vhodnou daňovou reformou, která nepostihne nízkopříjmové a bude „opatrná“ směrem ke střední třídě, lze podle Onderky v prvním roce získat navíc 100 miliard korun. Nevylučuje ale ani reformu majetkových daní.