V návaznosti na aktuální situaci realizujeme do konce roku pouze online vzdělávání, prezenční školení se nekonají. Již přihlášené účastníky postupně kontaktujeme.
INTEGRA CENTRUM s.r.o.
vzdělávací kurzy, školení, semináře

Zrušení superhrubé mzdy v příštím roce

4.11.2020

Vláda počítá se zrušením superhrubé mzdy od ledna. Zavázala se k tomu ve svém programovém prohlášení. Zrušení superhrubé mzdy znamení snížení daní z příjmu pro zaměstnance, protože by se základ daně snížil po platby povinných odvodů zaplacené zaměstnavatelem.

Podle dřívějšího vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové by reálný výpadek příjmů veřejných rozpočtů kvůli zrušení superhrubé mzdy měl být něco přes 70 miliard korun, z toho 50 miliard korun připadá na státní rozpočet. Ministerstvo financí argumentuje, že předložený návrh výrazně podpoří spotřebu domácností.

Premiér Andrej Babiš navrhuje zdanit hrubou mzdu sazbou 15 procent. Znamená to tedy, placení stejného podílu z hrubé mzdy, jako se dnes platí ze superhrubé. Jan Hamáček (ČSSD) navrhuje sazbu ve výši 19 procent. Zároveň osobám samostatně výdělečně činným by se kompenzovaly dvě třetiny ze zaplaceného sociálního pojištění. Vyšší sazba má být podle obou 23procentní (u příjmů zhruba nad 140 000 korun měsíčně). Hamáček chce i zvýšit slevu na poplatníka, tedy tu částku, kterou si může každý ze své daně odečíst. Chtěl by jí zvýšit na 2 400 korun na rok.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) je přesvědčena, že premiérův návrh zvýší rozdíly mezi lidmi vydělávajícími málo a hodně peněz. „Nejvíce by na tomto návrhu vydělali lidé, kteří mají sto tisíc a více a to myslím, že je špatně,“ řekla Maláčová.

Dle návrhu Babiše je snížení daňového zatížení práce zamýšleno pouze na dva roky. O dalším vývoji pak mají rozhodnout voliči na základě toho, co jim nabídnou jednotlivé strany v programech pro sněmovní volby v roce 2021.

Babiš i Hamáček návrhy na zrušení superhrubé mzdy předložili jako poslanecké pozměňovací návrhy k vládnímu balíčku, který je ve Sněmovně ve druhém čtení.

Státní rozpočet také počítá s růstem důchodů na základě zákonné valorizace o 839 korun měsíčně, což přijde rozpočet na 29,5 miliardy korun. V příštím roce bude i vyčleněno necelých 20 miliard korun na zvýšení platů učitelů, vyšší výdaje na zdravotnictví o 52,8 miliardy korun, vyšší výdaje na dávky v nezaměstnanosti v důsledku vývoje ekonomiky nebo nárůst investic na 186,9 miliardy korun.