V návaznosti na usnesení vlády rušíme všechna prezenční školení, která se měla konat v době nouzového stavu. Již přihlášené účastníky postupně kontaktujeme.
INTEGRA CENTRUM s.r.o.
vzdělávací kurzy, školení, semináře

Zálohová a srážková daň v letošním roce

11.6.2015

Pokud jste zaměstnanci, či pracujete na dohodu o provedení práce, nebo na dohodu o pracovní činnosti vaši mzdou je příjem, který podléhá dani z příjmů fyzických osob. Tato daň může být sražena dvěma způsoby – buď jako daň srážková, nebo jako daň zálohová. V dnešním článku se zaměříme na to, jaký je rozdíl mezi srážkovou a zálohovou daní. V letošním roce došlo i k některým změnám, na které se taktéž zaměříme.

Srážková daň

Srážkovou daň lze uplatnit u dohod o provedení práce. V roce 2014 byl limit ve výši pěti tisíc pro uplatnění srážkové daně zrušen. V letošním roce se zavedl limit vyšší  - 10 000 korun. Tento limit se vztahuje na všechny odměny z dohody o provedení práce v rámci jednoho měsíce vyplacené jednomu zaměstnanci týmž zaměstnavatelem. Zaměstnanec ovšem nemůže mít podepsáno růžové Prohlášení k dani.

Z odměny do 10 000 korun se tedy měsíčně odvádí srážková 15% daň. Zdravotní a sociální pojištění se u dohody o provedení práce platí, až z příjmu od 10 0001 korun za měsíc.  Zaměstnanec může mít uzavřeno více dohod o provedení práce s více zaměstnavateli. Rozsah práce ovšem nesmí být sjednaný na více než 300 hodin ročně. V případě, že má zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele podepsáno více dohod, tyto dohody se pro účely sociálního a zdravotního pojištění sčítají.

V letošním roce navíc platí, že pokud má zaměstnanec nízké příjmy, může sraženou daň v rámci daňového přiznání nárokovat zpět. Zaměstnavatel pouze vystaví Potvrzení o zdanitelných příjmech z dohody o provedení práce. Zaměstnanec tyto příjmy pak uvede v daňovém přiznání.

Zálohová daň

Zálohová daň funguje na principu, že zaměstnanci je strhávána ze mzdy ve formě záloh, které jsou na konci zdaňovacího období zúčtovány. Zálohová daň se odvádí vždy, když má zaměstnanec podepsáno prohlášení k dani. Pokud má zaměstnanec příjem do 10 000 korun měsíčně, má podepsáno prohlášení, použije zálohovou daň, tak daň po snížení o slevu na dani neplatí, neboť je daň nižší než sleva na dani. I zálohová daň je uplatňovaná ve výši 15 %. 
Jestliže má zaměstnanec podepsané Prohlášení, snižuje se tato daň o příslušnou slevu na dani (např. na studenta, poplatníka apod.). Tento příjem podléhá sociálnímu a zdravotnímu pojištění.

V letošním roce došlo k rozšíření povinnosti podat daňové přiznání poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, který zaviní daňový nedoplatek. Zaměstnanec musí vzniklou dlužnou částku uhradit podáním daňového přiznání na základě výzvy, kterou dostane od správce daně. Další změnou je to, že kvůli administrativní náročnosti se vrátila zpět lhůta pro zpracování ročního zúčtování záloh na daň ze závislé činnosti na 31. března 2015.