Zajišťovací příkaz je nástroj Finanční správy, jak zajistit majetek daňových podvodníků, kteří se ho snaží zatajit. V současnosti je ovšem velmi diskutován problém, že daňová správa díky příkazu zlikvidovala i poctivé podnikatele. Finanční správa s kritikou nesouhlasí a tvrdí, že zajišťovací příkazy státnímu rozpočtu od roku 2014 už zachránily 2,5 miliardy korun.
Smyslem zajišťovacího příkazu je zabránit daňovým únikům. Příkaz je vydán ještě předtím, než je daňovému poplatníkovi vyměřena výše daně z přidané hodnoty. Finanční správa může vydat příkaz například při podezření na nevýhodné obchodní transakce či spojení podnikatele s osobami, které měly v minulosti daňové problémy.
Důvodem pro rozhodnutí k vydání zajišťovacího příkazu je zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň. V tomto příkazu je stanovena částka, kterou musí daňový subjekt do tří pracovních dnů zajistit ve prospěch správce daně složením jistoty na jeho depozitní účet. Pokud hrozí nebezpečí z prodlení, je zajišťovací příkaz vykonatelný okamžikem oznámení daňovému subjektu.
Soudce Nejvyššího správního soudu Filip Dienstbier shrnuje podmínky k vydání zajišťovacího příkazu. „Za prvé zde musí být důvodný předpoklad, že daňový subjekt bude v budoucnu povinen zaplatit určitou daň, pak existuje důvodný předpoklad, že ta budoucí daňová povinnost bude v určité výši, a také musí být splněn předpoklad, že existuje důvodná pochybnost, že až jednou v budoucnu bude daň splatná, tak by daňový subjekt nemusel být dostatečně solventní, aby uhradil své daňové povinnosti,“ vysvětlil.
Od ledna 2013 do března letošního roku vydal správce daně celkem 4 990 zajišťovacích příkazů. Nejvyšší správní soud však v minulosti několik zajišťovacích příkazů zrušil. Finanční správa například zablokovala firmě VHS-ROPA plus bankovní účty, takže nemohla splácet úvěr. Nyní je v exekuci, i když soudci zajišťovací příkaz zrušili a nařídili s exekucí skočit. Finanční správa ovšem i nadále s exekucí pokračuje a požaduje doplatek daně ve výši 12 miliónů korun. Firma se proti tomuto doplatku odvolala a na výsledek rozhodnutí čeká už deset měsíců.
Problematika zajišťovacích příkazů se už i dostala do Poslanecké sněmovny. Náměstkyně ministerstva financí Alena Schillerová ovšem chybu nepřipustila. „Přirovnala bych to k institutu, který využívají orgány činné v trestním řízení. Oni také využívají zajištění majetku v průběhu probíhajícího trestního řízení a určité procento toho majetku prostě vrací, protože se trestná činnost neprokáže,“ vysvětlovala Schillerová.