Sněmovna podpořila další vlnu elektronické evidence tržeb. Povinnost elektronicky evidovat tržby by se tak měla rozšířit i na řemeslníky, advokáty, lékaře a další profese. Návrh nyní míří do sněmovních výborů a pak o něm budou definitivně hlasovat poslanci. Poslanci naopak zamítli návrh ODS na odklad proplácení prvních tří dnů nemocenské do doby, než začnou fungovat elektronické neschopenky. Zaměstnanci tak budou dostávat náhradu mzdy i za tyto dny s největší pravděpodobností od července.
Výjimku z EET by měli dostat prodejci burčáku, vánočních stromků, jmelí, pomlázek, kraslic nebo provozovatelé předvánočních stánků s kapry.
Menší podnikatelé si budou moci rozhodnout, zda evidovat tržby online či off-line. Limit hotovostních tržeb pro off-line režim je stanoven částkou 200 tisíc korun. Při jednání ovšem ministryně financí Alena Schillerová připustila, že by se původní limit měl navýšit na 600 tisíc korun.
Vyšší hranici pro papírové EET pro menší podnikatele podporuje i Hospodářská komora. „Poctivé živnostníky EET neochrání před těmi, kteří neplatí daně a jsou vůči nim zvýhodněni,“ míní mluvčí komory Miroslav Diro.
Opoziční poslanci předložili seznam se stovkami pozměňovacích návrhů. Chtějí tak, aby se jednotlivě hlasovalo o více než sedmi stovkách oborech činnosti, zda se jich povinnost evidovat tržby bude týkat. Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura tento postup vysvětlil tím, že žádný poslanec se nebude moci později vymlouvat, že nevěděl, že některý konkrétní obor má spadat pod elektronickou evidenci tržeb.
Poslanci avizovali také například návrhy zvýšení limitu pro povinnou registraci k dani z přidané hodnoty na 1,5 milionu i dva miliony korun. Nyní činí jeden milion korun.
Měly by se také snížit některé daně. Daň z přidané hodnoty by z 21 procent na 10 procent měla klesnout u elektronických knih a audioknih. Do desetiprocentní sazby se přesunou například také stravovací služby, úklidové práce, domácí pečovatelské služby či vodné a stočné.