Na politické půdě se hodně mluvilo o tom, zda se zrušení karenční doby má odložit až do doby zahájení plného projektu e-neschopenek. Především to prosazoval premiér Andrej Babiš (ANO) a politická strana. Nyní se ovšem rozhodlo, že karenční doba se se má zrušit k 1. červenci 2019. Současně s tím se mají také snížit odvody na sociální zabezpečení. E-neschopenky budou podle ministerstva práce a sociálních věcí fungovat až od ledna 2020.
Zaměstnanci začnou od letošního července znovu dostávat část peněz i během tří dnů pracovní neschopnosti. Zrušení karenční doby prosazovala hlavně ČSSD. První tři dny se tak od poloviny roku začnou počítat stejně, jako v současnosti čtvrtý až čtrnáctý den pracovní neschopnosti. Zaměstnavatelé tak svým zaměstnancům zaplatí 60 procent tzv. vyměřovacího základu.
Šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý se obává toho, že zrušení karenční doby přinese neefektivní využívání pracovní doby, nižší produktivitu práce, nižší výkony i výnosy podnikatelů.
Díky novele zákoníku práce dojde také od 1. července ke snížení odvodů na pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Doposud platili zaměstnavatelé na toto pojištění 25 % z vyměřovacího základu, nově bude odvod činit 24,8 %. V současnosti činí superhrubá mzda 134 % hrubé mzdy, nově to bude 133,8 %. Jak je patrné, tak snížení je opravdu malé a základ pro výpočet zálohy na daň z příjmů se zaokrouhluje při měsíčním výpočtu na stokoruny nahoru. Proto ne každý na své výplatní pásce v průběhu roku uvidí tento dopad. Dle odhadů ministryně financí Aleny Schillerové státní rozpočet přijde zhruba o tři miliardy korun ročně.
Zavedení e-neschopenky má být jedním z kompenzačních mechanismů, jak zaměstnavatelům ulevit v souvislosti se zavedením karenční doby. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) hájí projekt e-neschopenek tím, že vyhoví nejdůležitějším požadavkům zaměstnavatelů. Ti tak budou moci požádat Českou správu sociálního zabezpečení o automatické zasílání oznámení o vzniku pracovních neschopností svých zaměstnanců. Navíc by i po roce 2020 měly částečně fungovat papírové neschopenky. „Bude v určitých ohledech fungovat pro případ vyšší moci a pro pracovní neschopnosti, které byly započaty papírově,“ uvedla Maláčová.. Dle opozice ovšem systém není připravený a hrozí, že způsobí chaos v nemocnicích i ordinacích a ničemu nepomůže.