Životní i existenční minimum se od 1. dubna zhruba o 13 procent zvýšilo. Ke zvýšení došlo po osmi letech. Návrh prosadila sociální demokracie. Jedná se o minimální částku, která slouží k zajištění základních lidských potřeb. Životní minimum vzrostlo o 450 korun na 3 860 korun měsíčně. Existenční minimum vzrostlo o 290 korun na 2 490 korun měsíčně. Zvýšení minima se především projeví u výpočtu nároku na jednotlivé dávky státní sociální podpory i dávky pomoci v hmotné nouzi, na něž tak dosáhne více lidí.
Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.
Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která je nezbytná k zajištění výživy a ostatních základních potřeb na úrovni umožňující přežití.
Životní a existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení. Zvýšení minima má pomoci rodičům či seniorů. Například rodiče s pětiletým a osmiletým dítětem měli minimum 9 850 korun. Po navýšení je to 11 140 korun. U samotného otce či matky se čtyřletým dítětem se částka ze 4 880 korun dostala na 5 520 korun. Dvojice důchodců má místo 5 970 korun stanoveno minimum ve výši 6 750 korun.
Se zvýšením životního minima i souvisí nárok na porodné a přídavek na dítě. Na oba typy dávek má nárok rodina, jejíchž příjem je nižší než 2,7násobek životního minima.
Zvýšení životního minima má i za následek zvýšení tzv. nezabavitelné částky, na kterou nesmí sáhnout například exekutor či soud v případě alimentů. Na výši nezabavitelného minima mají vliv normativní náklady na bydlení a životní minimum jednotlivce. Pro výpočet se berou dvě třetiny ze součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení, které jsou nyní ve výši 6502 korun. Od 1. dubna je nezabavitelné minimum ve výši 6 908 korun (původně 6 608 korun).
