V Evropské unii poklesla nezaměstnanost na 8,3 %. V čele žebříčku je Česká republika s nezaměstnaností na úrovni 3,7 %. Zde je potřeba zdůraznit, že Eurostat pro výpočet úrovně nezaměstnanosti využívá jinu metodiku, než úřad práce. Česká republika je tak před Německem a Maďarskem. Naopak nejhůře na tom je Řecko a Španělsko.
Dle úřadu práce nezaměstnanost v prosinci stoupla na 5,2 procenta z listopadových 4,9 procenta. „S příchodem zimy postupně končí sezónní práce a do evidence se už hlásí ve větším počtu i lidé, jimž k 31. 12. 2016 skončily termínované pracovní smlouvy a dohody, nebo například živnostníci, kteří dočasně přerušili svou činnost,“ uvedla generální ředitelka Úřadu práce České republiky Kateřina Sadílková.
Česká republika se kromě velmi nízké nezaměstnanosti může pochlubit i velmi silnou nabídkou volných pracovních míst. V ekonomice přitom bylo více než 132 tisíc volných pracovních míst. Zaměstnavatelé hlásí nedostatek pracovních sil a tím tak dochází k tlaku na vyšší mzdy.
Nejnižší nezaměstnanost vykazovala Praha (3,4 %) a nejvyšší nezaměstnanost byla v Ústeckém kraji (7,8 %). V předchozích měsících byla nejnižší nezaměstnanost v Plzeňském kraji. Co se týče okresů, nejnižší nezaměstnanost byla v Praze – východ a v Rychnově nad Kněžnou a to 1,8 %.
Na jedno pracovní místo v současnost připadá 2,9 uchazeče. Avšak třeba na Karvinsku na jedno místo připadá 15,9 uchazeče.
Nejnovější čísla Eurostatu ukazují, že počet nezaměstnaných i v rámci Evropské unie klesá. Velká nezaměstnanost je ovšem stále problémem v jižních státech Evropské unie, kde stále dosahuje dvojciferných hodnot.
I na Slovensku klesla míra nezaměstnanosti pod hranici devíti procent. Ovšem i nadále je zde nezaměstnanost vyšší než je průměr Evropské unie. Ke snížení nezaměstnanosti na Slovensku podle odborníků přispěly růst ekonomiky, změna metodiky vykazování nezaměstnanosti a také státní dotační programy na podporu zaměstnávání vybraných skupin obyvatelstva.
