V dnešním článku se zaměříme na situaci, kdy vám zaměstnanec může krátit dovolenou. Nárok na plnou výměru dovolené mají pouze ti, kteří u zaměstnavatele pracovali celý rok. Pokud u něj nepracovali celý rok, dochází ke krácení dovolené.
V případě, že ve sjednané době nebo zaměstnavatelem určené pracovní době nesplníte svoje povinnosti a nejste na pracovišti, jedná se o neomluvené zmeškání práce. Výjimku tvoří situace, kdy jste nemohli být v práci v důsledku prokázané pracovní neschopnosti, čerpání dovolené nebo jinou zákonnou překážkou.
Zaměstnavatel může krátit dovolenou za neomluvenou zameškanou směnu o jeden až tři dny. Neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se mohou sčítat jen za každý jednotlivý kalendářní rok. Nelze tedy, aby vám zaměstnavatel krátil nárok na dovolenou za rok 2015, v případě že jste zameškali polovinu směny, např. v říjnu 2014 a další polovinu v lednu 2015.
Celoroční nárok dovolené se může krátit i v případě, že neodpracujete pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce, alespoň 100 dnů. V praxi jsou to často případy omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci z důvodu pracovní neschopnosti pro nemoc či úraz. Avšak doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku nemoci z povolání, za které zaměstnavatel odpovídá, se posuzuje jako výkon práce.
Za prvních 100 takto zameškaných pracovních dnů se krátí zaměstnanci dovolená o 1/12a za dalších 21 takových dnů rovněž o 1/12.
Za výkon práce se pro účely dovolené posuzuje:
- Doba čerpání mateřské dovolené
- Doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou
- Doba zameškaná pro důležité osobní překážky v práci (musí být uvedeny v prováděcím právním předpisu)
- Doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání vzniklého při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
Nicméně i krácení dovolené má své hranice. Při krácení dovolené vám musí být poskytnuta dovolená alespoň v délce 2 týdnů. Musíte být ovšem v pracovním poměru alespoň jeden kalendářní rok.
