Ministerstvo práce a sociálních věcí se chystá OSVČ zvýšit odvody na sociální zabezpečení. Toto opatření má pomoci rozpočtu a podnikatelům zvýšit důchody. Ministr Marian Jurečka navrhuje postupné zvyšování důchodového pojistného pro živnostníky. Měsíční odvod by se jim měl zvedat každý rok asi o 600 korun. Opatření by se mělo týkat především OSVČ platící minimální sociální pojištění.
Osob samostatně výdělečně činných vykonávajících hlavní činnosti je v České republice zhruba 650 tisíc. Asi dvě třetiny z nich odvádějí do důchodového systému jen minimální zákonem stanovené pojistné. V letošní roce se jedná o částku 2 944 korun. Zaměstnanci ovšem odvádějí mnohem více. Uvažuje se o možnosti zvýšit minimální pojistné tak, aby se místo současných 25 procent počítalo ze 40 procent průměrné hrubé mzdy.
Dalším návrhem je postupné zvyšování základu pro výpočet minimálních záloh až do výše minimální mzdy. V letošním roce činí minimální mzda 17 300 korun. Odvody by se tak zvýšily o 72 % na 5 052 korun. V současnosti se totiž minimální odvody počítají z minimálního vyměřovacího základu ve výši 10 081 korun. Příjem do státní kasy by tak činil přibližně deset miliard korun ročně.
Avšak vyšší odvody nemusí znamenat výrazně vyšší důchody. Na to upozorňuje Jiří Šafařík, specialista na státní důchodové zabezpečení ve společnosti Freedom Financial Services: „Všechny argumenty a na nich postavené návrhy na změny minimálních odvodů se odvíjejí z představy, že OSVČ podniká a odvádí minimální pojistné celoživotně. To je ale v reálném životě silně zavádějící,“ řekl Šafařík. Většina osob samostatně výdělečně činných nezačne podnikat hned po škole, ale nechají se zaměstnat. Poté začnou podnikat a dochází tak ke změně částky, kterou v průběhu pracovní kariéry odvádí do důchodového pojištění.
Starobní důchod je součtem dvou složek: Základní výměry a procentní výměry. Základní výměra je pro všechny stejná a v letošním roce činí 4 040 korun. Procentní (zásluhová) výměra závisí na dvou proměnných. Tou první je doba pojištění (odpracované roky) a tou druhou výše příjmů.
Osobní vyměřovací základ (průměrná výše příjmů přepočtených na současnou hodnotu koruny za celou dobu produktivního života) se dále upravuje redukcí na tzv. výpočtový základ, čímž se podle principu solidarity snižují rozdíly mezi budoucími důchodci s předchozími nízkými a vysokými příjmy.