Zaměstnanci jsou chráněni při platební neschopnosti zaměstnavatele dle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Tato ochrana spočívá v přiznání mzdových nároků krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky zaměstnanci, kterému nebyly vyplaceny zaměstnavatelem v platební neschopnosti. Maximální částka této pomoci byla od 1.května 2017 zvýšena.
Nárok na ochranu má zaměstnanec při splnění několika podmínek. První z nich je to, že zaměstnavatel nevyplatil mzdu (nebo jen částečně). Druhá podmínka je, že na zaměstnavatele byl podán insolvenční návrh u příslušného soudu v České republice, či na něj bylo vyhlášeno moratorium.
Zaměstnanec může nárok u Úřadu práce uplatnit, jestliže má se zaměstnavatelem sjednán pracovní poměr, dohodu o provedení práce (která zakládá účast na nemocenském pojištění), či dohodu o pracovní činnosti. Nárok na výplatu mzdy má zaměstnanec i pokud pracovněprávní vztah skončil a mzdové nároky spadají do rozhodného období.
Zaměstnanec může uplatnit mzdové nároky nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po dni, kdy Úřad práce zveřejnil na své úřední desce informace soudu o zaměstnavateli, na jehož majetek bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo byl podán insolvenční návrh. Mzdové nároky lze uplatnit za 3 měsíce rozhodného období. Zaměstnanec si může sám zvolit, za které měsíce rozhodného období mzdové nároky uplatní.
Výše mzdových nároků se odvíjí od tzv. rozhodné částky, kterou vyhlašuje a zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí od 1. května na dobu 12 měsíců, a to ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok. Celková výše mzdových nároků nesmí překročit za jeden měsíc 1,5násobek rozhodné částky. Pro období od 1. května 2017 do 30.dubna 2018 je rozhodná částka stanovena ve výši 27 589 korun, 1,5násobek této částky je tedy 41 384 korun (jedná se o hrubou mzdu).
Pro uplatnění mzdových nároků u Úřadu práce je nutná písemná žádost. Při uplatnění mzdových nároků jste povinni prokázat dobu trvání pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Úřad práce poté vyzve zaměstnavatele, aby nejpozději do 7. dnů od doručení výzvy předložil písemný seznam dlužných mzdových nároků všech svých zaměstnanců za rozhodné období.
V případě, že zaměstnavatel nebo insolvenční správce nepředloží seznam dlužných mzdových nároků zaměstnance a ani zaměstnanec nepředloží doklady dokazující, že mu mzda skutečně nebyla vyplacena, budou mu rozhodnutím Úřadu práce přiznány mzdové nároky pouze ve výši rovnající se minimální mzdě.