V případě, že člověk nechce být zaměstnancem, většinou se stane podnikatelem. Může si vybrat z mnoho forem podnikání a v tomto článku se zaměříme na situaci, kdy si zřídí živnostenský list a bude podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), nebo si zřídí společnost s ručením omezeným (s.r.o.). S.r.o. má oproti ostatním obchodním korporacím výhody například v tom, že ho může založit jen jedna jediná osoba a nemusí se upisovat akcie apod.
Pokud se podnikatel rozhodne založit s.r.o. stane se ve většině případů i zaměstnancem svého vlastního „eseróčka“ nebo může pomáhat jako společník. V tomto případě nebude pobírat mzdu, ale pouze podíl na zisku. Společnost s ručením omezeným musí odvést daň z příjmů právnických osob ve výši 19 %. K tomu se musí zdanit ještě podíly společníků srážkovou daní ve výši 15 %. V případě zaměstnaneckého poměru zaměstnavatel odvádí 25 % na sociální pojištění a 9 % na zdravotní pojištění, zaměstnanec pak odvádí 6,5 % na sociální pojištění a 4,5 % na zdravotní pojištění.
Osoba samostatně výdělečně činná ze svých příjmů musí odvést daň z příjmů fyzických osob ve výši 15 %. Pojistné na sociální pojištění činí 29, 2 % a zdravotní pojištění 13,5 %, celkem tedy 42,7 %. Kromě polovičního vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění má OSVČ ještě výhodu v možnosti danit paušálními výdaji bez nutnosti sledovat skutečné výdaje pro podnikání.
Z pohledu daní, odvodů a pojištění se jeví výhodnější podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná. Na druhé straně čerpá ze státního rozpočtu nejméně ve formě nemocenských, podpory v nezaměstnanosti, sociální a jiné podpory. Nákladově nejnáročnější je být zaměstnancem ve vlastní s.r.o. Lepší situace je, když podnikatel pobírá pouze podíly na zisku své společnosti.
Ovšem z hlediska právního a podnikatelského se jeví jako výhodnější s.r.o. Majitelé totiž neručí za závazky společnosti celým svým majetkem, jako je tomu v případě fyzické osoby (OSVČ). Majitelé ručí za závazky společnosti jen do výše nesplaceného základního kapitálu. Dalším důvodem je, že právnická osoba působí důvěryhodněji.
Fyzická osoba si nemůže sociální a zdravotní pojištění odečíst z daní, v případě s.r.o. je pojištění hrazené za zaměstnance daňově uznatelným nákladem. Společnosti a státní úřady často ve výběrových řízeních podmiňují účast právní formou s.r.o. nebo a.s. Některé společnosti se vyhýbají nákupu služeb od OSVČ, aby se vyhnuly obvinění ze švarcsystému. Společnost s ručením omezeným má i lepší přístup k dotacím ze státního rozpočtu a EU a řízení společnosti je možné předat jednateli nebo dalším společníkům, případně určit jinou zodpovědnou osobu (např. prokurista). OSVČ nemůže účinně delegovat řízení podnikání na jinou osobou.