V červenci loňského roku Nejvyšší správní soud rozhodl, že sportovci, kteří vykonávají svou činnost na živnostenský list, mají právo uplatňovat 60% výdajový paušál. Letos tedy sportovci prvně odvedou na daních méně než v minulosti. Profesionální sportovci tak podléhají stejnému zdanění jako živnostníci. Sportovci si tak mohou 60% paušál uplatnit i zpětně. Je nutné jen podat dodatečné daňové přiznání.
Tomuto rozhodnutí předcházel případ fotbalisty Davida Lafaty, který v letech 2011 a 2013 danil své příjmy jako živnostník ve vyšším tarifu. Tehdy mu státní úřednice vyměřili více než milionovou pokutu, kterou musel na daních doplatit. Fotbalista se ovšem proti tomuto rozhodnutí odvolal a Nejvyšší správní soud mu dal v červenci loňského roku za pravdu.
Do července 2017 mohly osoby samostatně výdělečně činné, které živí sport, snížit svůj daňový základ o 40 procent, nikoliv o 60 procent jako je tomu u ostatních živnostníků. Ti, kteří tedy v minulosti danili podle paušálu ve výši 40 procent, mohou po finanční správě žádat přeplatky na daních, a to až tři roky zpět.
Do června letošního roku tak stát sportovcům vyplatil už téměř 50 miliónů a další peníze budou následovat. „Správce daně do této chvíle vyřídil 174 žádostí a vyplatil asi 49 milionů korun. Co se týká odhadů počtu subjektů, kterých se to celkově dotklo, počítáme zhruba s 2 400 sportovci. Celkovou vratku odhadujeme na 120 milionů,“ říká mluvčí Generálního finančního ředitelství Kateřina Vaidišová. Peníze ovšem státní správa vrací sportovcům s živnostenským listem.
Úprava zákona o dani z příjmů od roku 2018 ovšem snižuje počet podnikatelů, kteří mohou využít paušály v plné výši. Maximální paušál od ledna příštího roku využijí pouze skutečně drobní živnostníci, jejichž roční příjmy nepřesahují milion korun (doposud platila hranice dvou milionu).
Česká republika je třetí zemí v rámci Evropy, kde si sportovci vydělávají jako osoby samostatně výdělečně činné (stejné podmínky platí pro sportovce v Chorvatsku a Slovinsku). Nemají tedy žádné výhody a benefity jako je tomu v případě zaměstnaneckého poměru, či kolektivní smlouvy. Evropské sportovní asociace volají po změně. „Zástupci jiných zemí nám říkají: když budou naši fotbalisté přicházet k vám, přejeme si, aby měli stejné podmínky jako u nás. Tedy aby byla právní ochrana fotbalistů stejná po celé Evropě. Největším plusem pro hráče by byla kolektivní smlouva, která by jim zaručila řadu benefitů,“ říká například předsedkyně České asociace fotbalových hráčů Markéta Haindlová.
Smlouvy v zahraničí zaručují sportovcům například podíly z vysílacích a televizních práv. Platí to v Anglii, Německu i ve Francii. Peníze se jim ukládají do penzijních fondů, ze kterých po ukončení kariéry dostanou buď jednorázovou výplatu, nebo je jim vyplácena měsíční renta.