V návaznosti na usnesení vlády rušíme všechna prezenční školení, která se konají do 3.11.2020. Již přihlášené účastníky postupně kontaktujeme.
INTEGRA CENTRUM s.r.o.
vzdělávací kurzy, školení, semináře

Schválení zrušení karenční doby

6.11.2018

Sněmovna schválila zrušení tzv. karenční doby, kdy se neproplácely první tři dny nemoci. Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka v roce 2008. Návrh musí pouze posoudit senátoři a podepsat prezident. Zaměstnavatelé jsou ovšem proti.

"Já bych chtěla shrnout, že vlastně karenční doba znamená, že kolektivně trestáme pracující. Lidé se bojí z finančních důvodů onemocnět, mají strach, jak na konci měsíce zaplatí hypotéku nebo nájem, a to si myslím, že je velmi nespravedlivé," uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Většina zaměstnanců pak z důvodu obav ze ztráty výdělku běžné krátkodobé nemoci „přechází“ nebo v tyto dny čerpá řádnou dovolenou. Některé firmy nabízí dny na zotavenou tzv. sickdays.

Karenční dobu nemají například v sousedním Německu, Polsku nebo na Slovensku.  V členských zemích Evropské unie se karenční doba pohybuje od jednoho do sedmi dní, průměr jsou tři dny.

Zaměstnavatelé by tak od července příštího roku měli nemocným zaměstnancům platit 60 procent základu příjmu. Zaměstnavatelé a Hospodářská komora České republiky ovšem návrh na zrušení karenční doby kritizují. Dle nich proplácení prvních tří dnů nemoci povede ke zvýšení nemocnosti a nákladů firem. Obávají se, že v době velmi nízké míry nezaměstnanosti bude obtížné najít zástup za nemocné. Prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner vyčíslil, že zrušení karenční doby zvýší nemocnost v některých odvětvích až o dvě až tři procenta.

Jaroslav Hanák, šéf Svazu odboru a dopravy ke zrušení karenční doby uvedl: "Firmy zápasí o každého zaměstnance a o každou hodinu práce. Ve výrobě a službách chybí stovky tisíc zaměstnanců. Zrušení karenční doby problémy s nedostatkem lidí na trhu práce ještě zhorší." Podle něj se změní firemní benefity, některé firmy mohou sickdays nebo pátý týden dovolené zrušit.

Dle Hospodářské komory by dodatečné výdaje firem mohly činit až pět miliard korun. Kompenzací by pro zaměstnavatelé mělo byt snížení odvodů o 0,2 procentního bodu. Nemocenské pojištění by se tedy snížilo u zaměstnavatele z 2,3 % na 2,2 %.  Peníze budou chybovat i státní kase, jedná se o zhruba 3,5 miliardy korun ročně. Dle podnikatelů ovšem tato kompenzace nevyváží finanční a personální dopady na firmy.

Proti zneužívání zrušení karenční doby by mohly posloužit e-neschopenky. Ošetřující lékař by musel elektronicky hlásit vznik dočasné pracovní neschopnosti.