V návaznosti na usnesení vlády rušíme všechna prezenční školení, která se konají do 3.11.2020. Již přihlášené účastníky postupně kontaktujeme.
INTEGRA CENTRUM s.r.o.
vzdělávací kurzy, školení, semináře

Propad české ekonomiky

27.5.2020

Vládní opatření přijatá v rámci snahy omezit šíření koronaviru budou mít obrovský dopad na státní rozpočet. Hrubý domácí produkt (HDP) České republiky se už v prvním čtvrtletí letošního roku propadl o 3,6 procenta, meziročně potom o 2,2 procenta. Došlo k útlumu spotřeby domácností. Pokles je nejvyšší od ekonomické krize v roce 2009. HDP pokleslo v celé Evropské unii. V Itálii a Španělko zaznamenaly propad o šest procent.

Ekonomové očekávají ještě horší vývoj ekonomické situace. „Odhadujeme propad ekonomiky mezi 6 až 8 % HDP. Nezaměstnanost by mohla vyrůst až na 400 tisíc, ale to vše je podmíněno tím, jak rychle se rozběhne česká ekonomika, jaký bude vývoj zdraví obyvatelstva a jak to bude vypadat v sousedních státech,“ uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Dle průzkumu ministerstva financí by se ekonomika příští rok měla zvednout o 5,8 procent. Inflace by pak podle průzkumu měla letos činit průměrných 2,7 procenta, v následujícím roce by ale měla klesnout na 1,6 procenta. K nižšímu růstu cen by měl přispět pokles cen ropy a oslabení domácí poptávky.

Jak již bylo uvedeno, pokles ekonomiky byl zaznamenán v celé Evropské unii. Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron představili plán hospodářské obnovy v rozsahu 500 miliard eur. Peníze, které si unie má svým jménem půjčit na finančních trzích a které pak bude splácet v delším časovém horizontu, budou jednotlivým zemím rozdělovány přes rozpočet EU ve formě dotací a půjček.

Rakousko, Švédsko, Dánsko a Nizozemsko představily alternativní návrh vůči francouzsko-německému plánu záchranného fondu pro hospodářskou obnovu v Evropské unii po krizi způsobené koronavirem. Skupina dostala označení „šetrné čtyřky“. Tyto země navrhují, aby základem bylo poskytování výhodných úvěrů, a to nanejvýše po dobu dvou let. Dle těchto zemí by měla být pomoc státům a odvětvím adresná, například v podobě podpory výzkumu a inovací či přechodu k „zelené ekonomice“.

„Navrhujeme dočasný, jednorázový záchranný fond na podporu hospodářské obnovy a odolnosti našich zdravotnických sektorů,“ uvádí se v návrhu. „S čím ale nemůžeme souhlasit, jsou jakékoliv nástroje nebo opatření, které povedou ke zespolečenštění dluhů nebo významnému navýšení rozpočtu EU.“