Vláda hledá způsoby, jak zpomalit zadlužování státu. Jednou z uvažovaných možností je snížení podpory v nezaměstnanosti. Aktuálně je vyšší podíl volných pracovních míst, než kolik je nezaměstnaných osob. Česká republika má v současnosti druhou nejnižší nezaměstnanost v rámci Evropské unie. Největší počet nezaměstnaných jsou lidé ve věku od 55 do 59 let.
Podpora v nezaměstnanosti se odvíjí od průměrného měsíčního výdělku za minulé čtvrtletí a s časem se postupně snižuje.
- První a druhý měsíc dosahuje 65 % průměrného čistého výdělku.
- Třetí a čtvrtý měsíc klesá na 50 % průměrného čistého výdělku.
- Od pátého měsíce klesá na 45 % průměrného čistého výdělku.
- Jestliže zaměstnanec podá sám výpověď nebo je pracovní poměr ukončen dohodou bez vážného důvodu, podpora po celou dobu čerpání je na úrovni 45 procent výdělku.
Možné snížení podpory v nezaměstnanosti by mohlo vypadat následovně:
- Zkrácení podpory o jeden až dva měsíce v každé věkové skupině, případně alespoň ve skupině do věkové hranice 50 let
- Snížení procentuální složky. Například první dva měsíce nezaměstnanosti snížit z 65% podpory na 60 %, další dva na 45 % (oproti současným 50 %) a po zbytek nezaměstnanosti jen 40 % (oproti současným 45 %).
- První dva měsíce by mohly být kompenzovány ze 70 %, ale zbytek podpory by se významně snížil
- Přesunutí odpovědnosti na zaměstnavatele. V současnosti musí zaměstnavatel při zrušení pracovního místa a propuštění zaměstnance vyplácet tři měsíce odstupné. Tato povinnost by se tak mohla prodloužit s přihlédnutím k pobírání podpory.
Podle Daniela Hůle z neziskové organizace Člověk v tísni bude mít snížení podpory nezaměstnanosti minimální dopad na státní rozpočet. „Jen zvýší už tak vysokou nejistotu lidí přicházejících o práci. Tato nejistota je navíc u starších věkových skupin vyšší a může vést pro prohloubení jejich chudoby. Nakonec to stát stejně zaplatí třeba přes sociální dávky. Když byl v roce 2011 například zrušen sociální příplatek, také se úspora nekonala, protože došlo k nárůstu čerpání jiných dávek. Situace je obzvláště absurdní v kontextu toho, že vláda nyní zvýšila hranici pro placení DPH, u čehož se předpokládá dopad na veřejné rozpočty až 10 miliard. Tedy mnohonásobně více, než je možné ušetřit na podpoře nezaměstnanosti", uvedl.