V dnešní době se firmy potýkají nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Jedním z nástrojů je poskytnutí motivačního příspěvku a smluvní zavázání studenta k určitému počtu odpracovaných let ve firmě. Tento příspěvek umožňuje již od roku 2011 zákon o daních z příjmů zahrnout do daňově uznatelných nákladů.
Motivační příspěvek může být na základě smluvního vztahu poskytnut studentovi či žákovi, připravujícímu se pro zaměstnavatele na výkon profese. Příspěvek může být poskytnut až do výše 5 000 korun měsíčně, studentovi vysoké školy až do výše 10 000 korun.
Podmínkou pro daňovou uznatelnost tohoto příspěvku je s budoucím zaměstnancem sepsat obecnou smlouvu o poskytování příspěvku na vzdělání, které je přípravou na výkon dané profese.
Motivačním příspěvkem se rozumí stipendium, příspěvek na stravování, ubytování, vzdělávání související s budoucím výkonem profese, jízdné v prostředcích hromadné dopravy do místa vzdělávání a na pořízení osobních ochranných prostředků a pomůcek. Zákon předpokládá, že po ukončení studia by měl být uzavřen pracovněprávní vztah. Avšak nikde už není uvedeno, na jak dlouho, ani o jaký druh pracovního poměru by se mělo jednat.
Zaměstnavatel si tak může uplatnit daňově uznatelný náklad až do výše 60 000 korun u středoškoláka a až 120 000 korun u vysokoškoláka. V případě, že by výše příspěvku přesáhla tento limit, pak by část přesahující limit nebyla považována za daňově účinný náklad. Příspěvek, který student obdrží, je chápán jako příjem podléhající zdanění. Jestliže student podepíše tiskopis prohlášení k dani, po odečtení základní slevy na dani (případně i slevy na studium) se daňová povinnost poplatníka zcela eliminuje. Zaměstnavatel by tedy měl vést studentům či žákům mzdové listy.
Povinnost odvodů na sociální a zdravotní pojištění v případě poskytnutí motivačního příspěvku nevzniká. Jiná situace ovšem nastává v případě, pokud student/ka pracuje ve firmě na zkrácený úvazek. Motivační příspěvek by se už musel zahrnout do vyměřovacího základu a odvést z něj pojistné.