V návaznosti na usnesení vlády rušíme všechna prezenční školení, která se měla konat v době nouzového stavu. Již přihlášené účastníky postupně kontaktujeme.
INTEGRA CENTRUM s.r.o.
vzdělávací kurzy, školení, semináře

Jaké jsou možnosti, pokud je zaměstnavatel v platební neschopnosti?

28.1.2015

V případě, že je váš zaměstnavatel v platební neschopnosti, můžete dostat svoji mzdu od úřadu práce za stanovených podmínek. Vychází se ze zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů v platném znění. Dalším důležitým zákonem v této oblasti je zákon č. 262/2006 Sb. – Zákoník práce. Pokud je zaměstnavatel v insolvenci, zákon ulehčuje zaměstnancům situaci a přenášejí její řešení na stát.  V dnešním článku si přečtete o tom, jaké jsou podmínky pro uplatnění mzdových nároků.

Jestliže se ocitnete v situaci, kdy vám zaměstnavatel ve stanoveném termínu nevyplatil plat nebo mzdu, měli byste v prvním kroku ho písemně vyzvat k jejímu vyplacení. Pokud ani po upomenutí, svůj výdělek nedostanete, pravděpodobně rozvážete pracovní poměr. Zákoník práce zakládá možnost rozvázat pracovní poměr několika způsoby – dohodou, výpovědí či okamžitým zrušením.

Nicméně pokud zaměstnanec rozváže pracovní poměr dohodou či výpovědí, nebude to pro něj v tomto případě příliš výhodně. Zaměstnavatel by nemusel se skončením pracovního poměru souhlasit – v případě dohody. A ani výpověď nebude příliš vhodná při skončení pracovního poměru pro nevyplacení mzdy, neboť až po uplynutí dvouměsíční výpovědní doby končí pracovní poměr. Velkou nevýhodou je ztráta nároku na odstupné.

Nejlépe se tedy jeví okamžité zrušení pracovního poměru. Dle Zákoníku práce je nevyplacení mzdy nebo platu do 15 dnů po uplynutí období splatnosti jeden z důvodů okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance. Okamžité zrušení pracovního poměru je výhodné v tom, že zaměstnanci náleží náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Zaměstnanec může písemně okamžitě zrušit pracovní poměr do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dozvěděl.

Je ovšem i možné pokrýt alespoň část dlužné mzdy od zaměstnavatele úřadem práce. Ne všichni zaměstnanci mohou požádat o uspokojení mzdových nároků. Uspokojení mzdových nároků dle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele se nemůže domáhat zaměstnanec pokud:

  • jeho zaměstnavatelem byla právnická osoba, za kterou převzal dluhy stát nebo se za ně zaručil, nebo
  • jeho zaměstnavatelem byl územně samosprávný celek,
  • u zaměstnavatele v platební neschopnosti zaměstnanec působil zároveň jako statutární orgán nebo jeho člen, přičemž měl u tohoto zaměstnavatele nejméně poloviční majetkovou účast, nebo
  • se jednalo o zaměstnance agentury práce.

Úřad práce uspokojí pouze ty mzdové nároky, které vnikly v rozhodném období „Obecně platí, že zaměstnanci mohou uplatnit nevyplacené mzdové nároky přihlášením svých pohledávek do insolvenčního řízení. Snadnější variantou je nicméně požádat o jejich uspokojení kteroukoli krajskou pobočku Úřadu práce ČR. Zaměstnanec tak ale musí učinit nejpozději do pěti měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po dni, kdy byla zveřejněna informace o zaměstnavateli v insolvenci,“ vysvětluje Aleš Linhart, advokát a partner společnosti TaylorWessing Advokáti.

Úřad práce kompenzuje mzdové nároky za tři kalendářní měsíce rozhodného období dle volby zaměstnance. Další nároky mohou být uspokojeny až po uplynutí dvanácti měsíců ode dne vydání příkazu k úhradě mzdových nároků. Za jeden měsíc nesmí celková výše mzdových nároků přesáhnout 1,5násobek rozhodné částky (průměrné mzdy v národním hospodářství).