Oddlužení je způsob, kterým se lze vypořádat se splacením dluhů v případě, kdy jste v exekuci a dlouhodobě se vám nedaří dostát svým peněžním závazkům. Prostřednictvím soudu lze požádat o tzv. osobní bankrot (oddlužení).
V roce 2017 bylo v exekučním řízení celkem 9,7 procent obyvatel České republiky. Novela insolvenčního zákona přinese změny. Mírnější pravidla, které navrhl Senát neprošla. Poslanci se dohodli na pravidlech, jakým budou mít dlužníci možnost dostat se ze svých dluhů a zároveň alespoň částečně uspokojit věřitele. Insolvenční zákon už jen čeká na podpis prezidenta a novela by měla být platná od června letošního roku. Do oddlužení bude moci vstoupit více lidí.
Podmínky oddlužení:
• Žadatelem o osobní bankrot musí být fyzická osoba, která nedokáže splácet delší dobu bez vidiny zlepšení
• Dlužník musí mít dluhy minimálně u dvou věřitelů
• Dlužník musí být schopen v následujících 5 letech splatit alespoň 30 % z celkové výše svého dluhu
Zrušit třicetiprocentní podmínku na konci oddlužení chtěl právě Senát. Jak ovšem shrnul stanovisko poslanecké sněmovně Jaroslav Faltýnek (ANO) poslanci měli obavu, že kdyby prošla senátní verze, lidé by si mysleli, že dluhy se nemusí platit.
„Za věřitele velmi vítáme, že se poslanecká sněmovna vrátila ke své původní verzi oddlužovací novely a nepřijala změny navržené senátem. Z pohledu věřitelů vnímáme jako nejzásadnější, že nebyla přijata tzv. nulová varianta, která by dlužníkům automaticky odpouštěla dluhy bez ohledu na jejich snahu a výši splacené částky. Za daleko vhodnější považujeme schválené řešení, kdy dlužník na jednu stranu již nebude muset při vstupu do oddlužení prokazovat, že v horizontu 5 let zvládne splatit 30 procent dluhu, díky čemuž na oddlužení dosáhne větší množství osob, na druhou stranu však od nich stále požaduje alespoň určité minimální plnění, a především pak maximální úsilí splácet,“ vysvětlil Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů.
K pětileté variantě přibude i varianta tříletá. Pokud dlužník během třech splatí minimálně 60 procent svých dluhů, bude oddlužen.
Do výše dluhu lze zařadit dlužnou částku a s ní související úroky z prodlení, dále administrativní poplatky, soudní výlohy a výdaje na exekutora.
Oddlužit se a nesplatit nic možné nebude. Minimálním výdajem je odměna insolvenčnímu správci (cca 1 100 korun měsíčně) a dlužník také musí minimálně stejně velkou částku uhradit i na splacení dluhu. Samozřejmostí je i maximální snaha zaplatit alespoň 30 procent dluhů. Senát navrhoval zrušit i podmínku, dle které budou muset lidé v oddlužení splácet dluhy alespoň ve výši odměny insolvenčního správce.