V návaznosti na usnesení vlády rušíme všechna prezenční školení, která se měla konat v době nouzového stavu. Již přihlášené účastníky postupně kontaktujeme.
INTEGRA CENTRUM s.r.o.
vzdělávací kurzy, školení, semináře

Evropská komise chce zabránit daňovým diskriminacím cizinců

21.2.2014

Evropská komise si chce posvítit na daňové předpisy členských států a ověřit, zda nediskriminují občany EU, kteří pracují v jiném členském státě. Soustředit se chce jak na ekonomicky aktivní populaci (zaměstnance či osoby samostatně výdělečně činné) tak i na důchodce či studenty. Tímto záměrem komise navazuje na iniciativu, která vznikla již v roce 2012 a zaměřovala se především na přeshraniční pracovníky.

Komisař pro daně, celní unii, audit a boj proti podvodům, Algirdas Šemeta, uvedl: „Předpisy EU jsou jasné: všichni občané EU musí mít v rámci jednotného trhu stejná práva. Nemůže docházet k diskriminaci a právo pracujících na volný pohyb nesmí být omezeno. Vůči občanům tedy máme povinnost zajistit včlenění těchto zásad do daňových předpisů všech členských států.“

Mobilita pracujících je považována za jeden z klíčových potenciálů, který může podpořit růst a zaměstnanost v Evropě. V letech 2004 – 2009 se v původních členských státech (tzv. EU-15) zvýšilo HDP v důsledku mobility o téměř 1 %.

Nicméně problémem při práci v jiném členském státě zůstávají daňové překážky. Tyto překážky mohou vzniknout jak v zemi původu občana, tak v jeho novém působišti v zahraničí. Proto se na tuto problematiku komise plánuje zaměřit, a pokud nalezne nějaká znevýhodnění nebo diskriminaci porušující právo na svobodný pohyb a práci, nahlásí tato zjištění národním autoritám a bude trvat na jejich odstranění. 

Občané pracující v jiném státě Evropské unie mohou být považováni za daňového rezidenta právě v tomto státě, kde pracují, a v tom případě mají právo na stejné podmínky jako občané této země. Například mají nárok na stejné daňové odpočty z částek, které odvedli v hostitelské zemi. To se týká například příspěvků do důchodového systému nebo soukromého zdravotního pojištění.

Pokud má občan bydliště v Česku (nemusí jít o trvalý pobyt, záleží na tom, kde má byt, tedy kde bydlí) nebo se v ČR zdržujete alespoň 183 dní v roce, je pro daňové účely považován za českého daňového rezidenta. To znamená, že v českém daňovém přiznání uvádí své celosvětové příjmy (z ČR i ze zahraničí). V zahraničí pak jeho mzda podléhá tamnímu systému zdanění a srážkám zdravotního a sociálního pojištění, bez ohledu na jeho rezidenci.

Smlouva o zamezení dvojího zdanění, kterou má ČR s konkrétními státy, zabraňuje tomu, aby zdanění příjmů nenastalo dvakrát, tedy v obou zemích.

Než začne občan České republiky pracovat v zahraničí, musí se odhlásit z českého systému sociálního a zdravotního pojištění. V jiné zemi, kde hodlá pracovat, se naopak musí přihlásit na finančním úřadě a ke zdravotnímu a sociálnímu pojištění. Po návratu do Česka opět musí podstoupit odhlašovací a přihlašovací proceduru, tentokrát v opačném pořadí.

V případě, že pracovník přijde o práci v jiném státě, má právo pobírat dávky v nezaměstnanosti ve státě, kde byl zaměstnán, a to v rozsahu platném v dané zemi.