V § 135 daňového řádu je ustanovena povinnost daňového subjektu podat řádné daňové tvrzení, pokud mu to ukládá zákon. Zákonodárce ukládá tuto povinnost u daně z příjmů právnické osobě v § 38m ZDP. V § 136 odst. 1 daňového řádu je obligatorní lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, stanovena na 3 měsíce po uplynutí zdaňovacího období. Výjimka platí pro daňové subjekty, mající zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem nebo jejichž daňové přiznání zpracovává a podává poradce - pro takové subjekty je lhůta stanovena na šest měsíců.
Formulář daňového přiznání
Formulář daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob vydává Ministerstvo financí. Nejedná se pouze o samotný formulář přiznání k dani z příjmů právnických osob, ale i o další tiskopisy, jako jsou jednotlivé přílohy k formuláři daňového přiznání anebo Pokyny k vyplnění daňového přiznání, které jsou často nezbytné pro správné pochopení jednotlivých polí daňového přiznání. Pro zdaňovací období 2014 byl k dispozici formulář MFn 5404 – vzor č. 25 (dále jen „DP č. 25“).
DP č. 25 je rozčleněno na záhlaví, 5 oddílů a prohlášení. K jednotlivým oddílům jsou k dispozici přílohy, u kterých záleží na okolnostech, zda li je bude muset poplatník vyplňovat či nikoli.
V záhlaví poplatník vyplňuje zejména jakému finančnímu úřadu je daňové přiznání určeno a za koho je daňové přiznání podáváno. I. oddíl konkretizuje osobu poplatníka. Poplatník uvádí své identifikační číslo již v záhlaví, tedy v I. oddílu jej nenalezneme, avšak zbývající údaje, jako jsou Název poplatníka, Sídlo, Bankovní spojení apod. v oddílu I. obsaženy jsou. Další informace se týkají mimo jiné určení Hlavní činnosti právnické osoby, jestli má poplatník zákonnou povinnost ověřit svou účetní závěrku auditorem a zda li předkládá daňové přiznání daňový poradce.
Z pohledu praxe, nejnáročnější a nejvíce zásadní částí v daňovém přiznání je II. oddíl. V rámci druhého oddílu dochází k transformaci výsledku hospodaření na takový základ daně, ze kterého je následně daň vypočtená.
První část II. oddílu tvoří údaj o výsledku hospodaření vycházející z účetního výsledku hospodaření očištěného o vliv Mezinárodních účetních standardů, přičemž tento výsledek hospodaření může být zisk anebo ztráta. Druhou část tvoří operace, které vedou ke zvýšení zisku nebo snížení ztráty. Zde nalezneme zejména úpravy vymezené v § 23 odst. 3 písm. a) ZDP (zákon o daních z příjmů). Další částí jsou operace, které vedou ke snížení zisku nebo zvýšení ztráty. Bude se jednat ve velké míře o úpravy definované v § 23 odst. 3 písm. b) a c) ZDP a dále např. vyjmutí z výsledku hospodaření těch příjmů, které jsou zdaňovány sazbou daně dle § 21 odst. 4 ZDP, a tedy spadají do samostatného základu daně dle § 20b ZDP. Čtvrtou část tvoří operace, které upravují základ daně po zvýšení a snížení výsledku hospodaření. Jsou to úpravy základu daně o část základu daně připadající na komplementáře a o příjmy podléhající zdanění v zahraničí, u nichž je uplatňováno úplné vynětí, úpravy základu daně o odpočitatelné položky dle ustanovení § 34 ZDP a úpravy základu daně o položky snižující základ daně dle § 20 ZDP. Další části tvoří operace vedoucí k výpočtu daňové povinnosti z upraveného základu daně, operace, při kterých dojde k uplatnění slev na dani dle § 35 ZDP, zápočet daně zaplacené v zahraničí na vypočtenou daň (uplatnění při metodě tzv. prostého zápočtu), operace vedoucí ke stanovení daňové povinnosti poplatníka ze samostatného základu daně a část, ve které je určena celková daň, tedy daň ze základu daně i ze samostatného základu daně.
III. oddíl je aktuálně v DP č. 25 neobsazen a IV. oddíl se týká dodatečného daňového přiznání.
V. oddíl nese název „placení daně“ a zde na řádcích 1 – 4 můžeme dopočítat, jestli při daňové povinnosti vypočtené na řádku 340 budeme mít vůči správci daně nedoplatek či přeplatek na daň z příjmů právnických osob. K tomu je nutno znát, jakou částku daný poplatník zaplatil na zálohách, respektive jakou částku srazil plátce daně na zajištění daně dle § 38e ZDP. Daňový přeplatek je uveden v řádku č. 4 V. oddílu DP č. 25 s kladným znaménkem, naopak daňový nedoplatek je uveden na tom stejném místě se záporným znaménkem. Pokud došlo k daňovému nedoplatku, daňový subjekt musí daň uhradit ve lhůtě stanovené zákonem.
Poslední částí DP č. 25 před přílohami je prohlášení, kde fyzická osoba oprávněná k podpisu daňového přiznání prohlašuje, že všechny uvedené údaje v přiznání jsou pravdivé a úplné. Je nutno uvést vztah této fyzické osoby k právnické osobě, podpis této osoby a datum, kdy k podpisu došlo.
Většina příloh je součástí daňového přiznání jen v případě, že dojde k naplnění určité okolnosti, která zadává nutnost některé informace upřesnit. Je tomu tak například u „Samostatné přílohy k tabulce 1 přílohy č. 1 II. oddílu“, kde poplatník upřesňuje informace při uplatnění zápočtu daně zaplacené v zahraničí metodou prostého zápočtu. Výjimka ovšem bude Příloha č. 1 II. oddílu, která je pro daňové přiznání nezbytná, a proto je přímo součástí tiskopisu DP č. 25. Obsahuje tabulky A až K, ve kterých dochází ke konkretizaci některých údajů podstatných pro výpočet daně.