Při koupi nemovitosti nově zaplatí daň kupující. Změnu již schválili poslanci. Cílem je mimo jiné odstranit nežádoucí daňovou optimalizaci. Souběžně s tím by měl zaniknout i institut ručení.
Daň z nabytí nemovitosti chtěla zrušit opoziční ODS - lidé by tak prý mohli ušetřit a peníze lépe investovat. Ministr financí Andrej Babiš ovšem varoval před výpadkem zhruba 10 miliard ročně ze státního rozpočtu, pokud by ke zrušení daně skutečně došlo. Dle vlády je daň z nabytí nemovitých věcí transparentní, snadno prokazatelná a její správa a kontrola jsou poměrně snadné.
Daň zůstane ve stejné výši – tedy 4 procenta hodnoty převáděné nemovitosti. Pokud si lidé například koupí byt za jeden milion korun, na dani odvedou 40 tisíc korun. V současnosti je poplatníkem daně primárně prodávající nemovitosti. Kupující ručí za to, že prodávající daň odvede. Nicméně šlo se i písemně dohodnout, že daň zaplatí kupující.
Změna, že daň bude nově platit kupující, nyní míří Senátu a začne platit tři měsíce po zveřejnění ve Sbírce zákonů. „Vzhledem k tomu, že se jedná o jednu z majetkových daní, jež jsou vždy svým charakterem úzce spjaty se samotným majetkem, má být poplatníkem ten, kdo nemovitou věc nabývá,“ zdůvodňují změnu právníci ministerstva financí. Cílem je podle nich zjednodušit a zpřehlednit pravidla. Dosavadní nejednoznačná úprava umožňovala podle ministerstva také nežádoucí daňové optimalizace.
Dle ministerstva financí si poplatníci i nadále budou moci odečíst od základu daně z příjmů úroky z hypoték či ze stavebního spoření, pokud z úvěru zaplatí nejen nemovitost, ale nově i daň z nabytí nemovitosti.
Ministerstvo financí i navrhuje, aby došlo k omezení osvobození prvního úplatného nabytí nových staveb a jednotek. Mělo by se už jen vztahovat na stavby a jednotky dokončené či užívané (ne na rozestavěné). Rozestavěné stavby se již nezapisují do katastru nemovitostí a pro správce daně je velmi obtížné dohledat, zda se v daném případě opravdu jednalo o první nabytí nemovité věci.