Naše republika zaujímá i nadále negativní postoj k zavedení daně z finančních transakcí. Odmítavý postoj předchozích vlád v Bruselu potvrdil i sám ministr financí Andrej Babiš z hnutí ANO. Zavedení daně již v roce 2012 odmítla vláda premiéra Petra Nečase (ODS). Daň z finančních transakcí chce zavést 11 zemí Evropské unie, mezi nimi i Slovensko nebo Francie.
„Nám se to moc nelíbí. Není to celkově transparentní, není jasné, čeho se to má týkat. A my máme obavy, že by to mohlo mít negativní dopad například na trh s dluhopisy. Jsme k tomu dost rezervovaní,“ vysvětlil Babiš. Podle něj má nyní Česká republika zdravé banky a dobrý rating, což znamená to, že je o české dluhopisy zájem. Další zavádění podobných daní by pak podle ministra financí mělo negativní dopad na ekonomiku.
Daň ze všech finančních transakcí navrhla Evropská komise již v roce 2011 ve výši mezi jednou promilí a jedním procentem. Slovensko návrh podporuje, státní tajemník tamního ministerstva financí Vaziĺ Hudák je přesvědčen, že také finanční sektor, který přispěl k nedávné bankovní krizi, by měl přispět i k obnově po ní. „Spekulativní a v minulosti zneužívané finanční nástroje by měly být nějakým způsobem postiženy,“ míní.
Finanční instituce by s pomocí nové daně měly zaplatit za nedávnou krizi. Zpočátku daň omezí jen obchody s akciemi. Podle Evropské komise zavedení daně zúčastněným zemím přinese ročně 30 až 35 miliard eur (v přepočtu 890 miliard korun). Největší kritika spočívá v tom, že banky náklady na daň přenesou na své zákazníky, tedy na běžné střadatele.
Kromě České republiky je proti i Velká Británie, Švédsko nebo Lucembursko. Odpůrci se staví proti dani kvůli tomu, že uvažovaná daň by mohla dát impulz bankám a finančním společnostem k přemístění aktivit z Evropy, protože obchodování je globální a jiné země světa takové zdanění nezavedou. Velká Británie dokonce celý systém napadla u Soudního dvora EU, který ale její žalobu odmítl.