Vláda schválila návrh ministerstva financí k podání žádosti Evropské unie o zvýšení limitu obratu pro osvobození od DPH. Pokud bude návrh podpořen bude možné navýšit limit pro plátcovství DPH ze současného jednoho milionu korun na miliony dva.
Připomeňme si, že plátcem DPH se stává podnikatel nebo firma, která vykonává ekonomickou činnost a její obrat za 12 předcházejících kalendářních měsíců přesáhne jeden milion korun. Plátcem DPH se i stane podnikatel, který podniká mezinárodně v rámci Evropské unie. Podnikatelé s nižším obratem se k placení DPH mohou přihlásit dobrovolně.
Se zvýšením limitu souhlasí i Hospodářská komora, která dlouhodobě upozorňuje na to, že Česká republika limit jednoho milionu roku nezměnila od svého vstupu do Evropské unie a nezohlednila tak mzdový ani cenový vývoj v uplynulých 17 letech. Inflace mezitím zvýšila ceny téměř o polovinu a průměrná mzda narostla na dvojnásobek.
Současná ministryně financí Alena Schillerová by chtěla navýšení limitu osvobození pro platbu DPH do roku 2024. Poté by již měla začít platit novela evropské směrnice o DPH, která zavede státům Evropské unie možnost na základě svého uvážení rozhodnout a zvýšit limit obratu pro vznik plátcovství až na 85 000 eur (zhruba 2,15 milionu korun).
V souvislosti se zvýšením limitu na dva miliony korun se i výrazně navýší počet živnostníků v režimu paušální daně. Na stejnou částku by se totiž měla i navýšit hranice ročního příjmu pro zájemce o paušální daň.
Hospodářská komora si od zvýšení limitu pro povinnou registraci DPH slibuje snížení administrativní náročnosti podnikání. „Pokud se podnikatel stane plátcem DPH, přibydou mu totiž nové povinnosti a zákazníkům zvyšuje cenu zboží nebo služeb o DPH. Musí řádně zaevidovat daňové doklady, v průběhu roku zpracovávat a pravidelně podávat daňová přiznání k DPH, sestavovat kontrolní hlášení a v některých případech i souhrnné hlášení pro EU. To zvyšuje režijní náklady podnikatele a časovou náročnost podnikání,“ vysvětlil Miroslav Diro, mluvčí Hospodářské komory.
S navýšením limitu ovšem souvisí i pokles příjmu veřejných financí. Dle odhadů poklesne počet plátců DPH o zhruba 105 tisíc a příjem veřejných financí se by mohl snížit o maximálně devět miliard korun.
