Osvobození od daně definuje část předmětu daně, ze kterých se daň nevybírá, respektive které daňový subjekt není povinen zahrnout do základu daně. V současnosti se například neplatí daň z příjmů z prodeje rodinného domu či bytu, pokud v něm měl prodávající bydliště nejméně pod dobu dvou let bezprostředně před prodejem. Dále jsou od daně osvobozeny dary od rodičů, dětí, sourozenců, strýců, tet, manželů atd. Daň z příjmů se ani neplatí z náhrady škody včetně úmrtného a příspěvků na pohřeb, z cen z veřejných soutěží, reklamní soutěže nebo z reklamního slosování, pokud se nejedná o spotřebitelskou loterii podle zvláštního právního předpisu. Příjmy sociálního charakteru jsou taktéž osvobozeny.
Podle novely zákona o dani z příjmu, která by měla platit od ledna roku 2015, dojde k zpřísnění podmínek v oblasti osvobozených příjmů.
Ministerstvo financí chce zpřísnit pravidla v oblasti osvobozených příjmů vyšších než pět milionů korun. Nově se tyto příjmy budou muset hlásit finančnímu úřadu, ačkoli jsou osvobozené od daně. V případě, že kontrola zjistí nějaký nehlášený příjem vyšší než pět milionů korun, vyměří k němu daň až ve výši 15 %. Ministerstvo financí si od tohoto opatření slibuje větší přehled o majetkových převodech a zintenzivnění boje proti daňovým únikům.
Ten, kdo například oznámí mnohamilionový dar od příbuzných, si splní svou povinnost a vyhne se jeho zdanění. Pro úředníky to může být signál pro kontrolu, zda k takové částce mohl dárce legálně přijít.
Má se tak předejít podobným situacím jako například v případě Karla Srba, který před lety médiím vysvětloval, kde vzal peníze na investice do nemovitostí odhadované na více než 15 milionů korun: „Dala mi na to matka. Byly to její peníze,“ tvrdil někdejší tajemník ministra zahraničí Jana Kavana.
Několikamilionové příjmy mohou plynout zejména z prodeje nemovitostí i z příjmů z prodeje cenných papírů, které také nepodléhají dani z příjmů, pokud je jejich majitel předtím určitou dobu vlastnil. Oznamovací povinnosti by se neměly týkat těch případů, u nichž si daňový úřad může zjistit požadované informace z rejstříků a evidencí, do kterých má přístup.
