Sněmovna schválila novelu loterijního zákona. Stát by díky tomu měl získat zhruba dvě miliardy korun navíc. Novelu musí ještě posoudit senátoři a podepsat prezident.
Novela nejvíce dopadne na provozovatele hracích automatů, za které se od ledna bude nově platit daň 28 procent. Další sazba bude ve výši 23 procent. Výše sazeb se bude určovat podle druhu her. Nyní se platila daň ve výši 20 procent. Od ledna se také zvýší zdanění loterií a kurzových sázek na sportovní výsledky.
Zdanění hazardu vroste již od ledna. Denní poplatek se za každý hrací automat zvýší o 25 korun na 80 korun. Za každý hrací automat bude muset tedy podnikatel zaplatit 80 korun. Původně chtěla vláda poplatek zdvojnásobit na 110 korun, ale proti tomu se v koalici postavili lidovci.
Novela loterijního zákona navyšuje o tři procentní body odvod z loterií, kurzových sázek, ze sázkových her v kasinu, z karetních turnajových a hotovostních sázkových her a ostatních loterií a jiných podobných her. O osm procentních bodů budou navýšeny hrací automaty a další technická zařízení.
Sněmovna schválila úpravu rozdělení odvodů z automatů mezi stát a obec. Obcím by mělo připadnout z odvodů 63 procent a státu 37 procent. V současnosti platí poměr, že 80 procent z odvodů je pro obce a zbývajících 20 procent pro stát. Podle Václava Votavy (ČSSD) může novela vést k tomu, že vyšší zdanění povede k celkovému snížení výnosů z loterií. Jeho návrh by dle jeho slov měl zajistit to, že příjmy měst a obcí zůstanou nejméně na úrovni loňského roku.
Zástupci loterijního průmyslu se obávají, že nové sazby povedou k rozmachu černého trhu a propouštění zaměstnanců v oboru. Výkonný ředitel Asociace provozovatelů kurzových sázek na návrh zvýšení daně Marek Herman uvedl: „Hlavně schválení sazby 23 procent. Pokud nám už vláda daně zvýšila, pevně doufáme, že bude férová a udělá maximum, aby zablokovala nelegální provozovatele, kteří neplatí žádné daně a my jim tím pádem nejsme schopni vůbec konkurovat.“
